Před dvěma tisíci lety byli křesťané pronásledovanou sektou. Drtivá většina pramenů, z nichž čerpáme o Ježíšově životě, vznikla až po jeho smrti. To znamená, že mohly být pozměněny nebo skloubeny s prastarými legendami tak, aby zvýšily Ježíšovu božskou podstatu. V mnoha případech se tak skutečně dělo.

Nečekaně těhotná

Jmenovali se Josef a Marie, žili spolu na „psí knížku“ a řešili problém. Marie byla těhotná, ale nikoli s Josefem. Potud to vypadá na tuctovou zápletku z telenovely, ale ve skutečnosti jde o počátek Ježíšova života. Alespoň z pohledu suchých historických faktů. Josef, kterému se v pozdějších vyprávěních dostalo přídomku Svatý, byl s Marií, později ověnčenou titulem Panna, pouze zasnoubený. Když se Marie vrátila z tříměsíční návštěvy u sestry Alžběty ve vzdáleném městě, byla těhotná. Důvod k rozchodu s Josefem? Nikoli, podle pozdějších náboženských vyprávění naopak důvod k veliké radosti.

Marii se totiž před její cestou zjevil archanděl Gabriel a oznámil jí, že se stane matkou zaslíbeného Mesiáše, přičemž i nadále zůstane pannou. Marie se boží vůli podrobila a nechala do sebe vstoupit Ducha svatého. Po návratu domů se archanděl zjevil i Josefovi a vysvětlil mu, že se nemá bát přijmout zpět svou těhotnou přítelkyni.

(Ne)narodil se v Betlémě

Z historického hlediska není zcela jasné přesné datum ani místo Ježíšova narození. Biblická datace není jednoznačná, odkazuje pouze na různé historické momenty. Z nich lze vyvozovat, že se Ježíš narodil někdy mezi roky 7 př. n. l. a 6 n. l.

Přesné datum se jako první pokusil vypočítat v 6. století mnich Dionýsus Exiguus, který ho určil do roku 0. Později se přišlo na to, že údaj je chybný, ale už bylo pozdě. Mezitím se vžil jako počátek dnes nejrozšířenějšího světového letopočtu.

Podle Matoušova evangelia se Ježíš narodil v judském městečku Betlémě, v čemž je spatřováno naplnění starozákonního proroctví. Někteří historikové nepovažují tento údaj za spolehlivý. Podle nich může jít pouze o legendu, která se snaží připodobnit

Ježíše k legendárnímu králi Davidovi, jenž se narodil právě v Betlémě. Naopak další údaj o tom, že Ježíš vyrůstal v galilejském Nazaretu, je obecně považován za autentický, neboť se s tímto místem nespojovaly žádné předešlé mýty.

Když bratr není bratr

Nejasnosti trvají také ohledně otázky, zda měl Ježíš sourozence. Bible sice uvádí, že měl čtyři bratry (Jakuba, Josefa, Judu a Šimona) a neurčený počet sester, ale pozdější křesťanská nauka se snažila udělat z Marie celoživotní pannu jako vzor ctnosti, a proto stvořila několik výkladů o tom, jak Ježíš mohl ke svým sourozencům přijít.

Podle prvního vysvětlení se v Ježíšově době výraz bratr používal zároveň pro bratrance. Tuto teorii ale později zpochybnili jazykovědci, podle nichž se tak sice dělo, ale pouze v ojedinělých případech, a hlavním významem slova bratr byl skutečně bratr.

Podle druhé legendy šlo o Ježíšovy nevlastní sourozence, kteří pocházeli z předcházejícího Josefova manželství. Z historického hlediska tedy nemáme žádný důvod domnívat se, že by Marie po narození Ježíše nežila s Josefem běžným sexuálním životem.

Hříšnice nebo světice?

Další zajímavou postavou z Ježíšova okolí je Máří Magdaléna. Oficiálně jedna z prvních žen, které následovaly jeho učení, neofi ciálně bývalá prostitutka, Ježíšova milenka, možná dokonce manželka a matka jeho potomků. Je to možné?

Marie pocházela z Magdaly, město na břehu Genezaretského jezera, o němž se jeden ze starých židovských textů zmiňuje jako o hnízdu neřesti, které zničí Bůh. Možná právě odtud se vzaly pozdější příběhy o tom, že Máří byla prostitutka. Důkazy o tom, že skutečně prodávala své tělo, v podstatě neexistují, i když ji Ježíš prý zbavil „sedmi démonů“, kteří jí bránily vstoupit mezi slušné lidi.

Šifra mistra Ježíše

Mářin vztah a případné manželství s Ježíšem je v rovině pouhých fantastických spekulací, které jsou nicméně stále živé. Postaral se o to zejména román a následný film Šifra mistra Leonarda.

Údajně vychází ze skutečných faktů, které dokazují, že Ježíš s Máří Magdalénou nejen žil, ale také měl děti, jejichž potomci žijí dodnes. Přestože není jisté, zda Máří prožila s Ježíšem nějaký bližší vztah, její role v jeho životě je i podle křesťanské nauky velká. Doprovázela ho na křížové cestě, byla přítomná jeho smrti a později, když šla jeho mrtvé tělo pomazat, nalezla hrob prázdný.

Také byla první, komu se Ježíš po svém zmrtvýchvstání zjevil a pověřil ji, aby podala apoštolům zprávu o této události. Je ale možné, aby někdo skutečně v hrobě obživl? A kde se vůbec vzal příběh o zmrtvýchvstání?

„Kristova léta“ neznamenají 33 let

Ježíš jako potulný křesťanský kazatel byl ve své době podezřelým živlem. Pobuřoval svým učením a postupem času se mohl stát nepohodlným jak Židům, tak Římanům, kteří oblast ovládali. Je zřejmě už nemožné posoudit, co přesně sehrálo roli při jeho odsouzení, nicméně je fakt, že Ježíš skončil na kříži, což byl v té době obvyklý trest.

Stejně jako v případě jeho narození neznáme ani přesné datum jeho smrti. Je tedy otázkou, zda se skutečně dožil oněch 33 „Kristových let“, nebo zda to bylo o několik let méně či více. Za nejpravděpodobnější datum jeho smrti je v současnosti považován 7. duben roku 30.

Kam zmizelo tělo?

Podle všech evangelií bylo Ježíšovo tělo bezprostředně po smrti sňato z kříže, zabaleno do pláten a položeno do skalního hrobu, který později Máří Magdaléna našla prázdný. Ježíšovi odpůrci tvrdili, že tělo z hrobu odnesli jeho učedníci v okamžiku, kdy římská stráž usnula. Naopak výklad křesťanské nauky byl od počátku jednoznačný: Ježíš z hrobu zmizel proto, že ho oživil Bůh. Tuto verzi měla dokazovat zejména řada následujících Ježíšových zjevení, která popisovali jeho věrní. Zda se jim Ježíš skutečně zjevil, nebo šlo jen o důsledek jakési euforie nebo halucinace, je další otázka, na niž se nejspíš už nikdy nedozvíme odpověď.

(tom)