První republika byla časem, kdy lidé pravděpodobně začali tloustnout. A to dokonce proto, že si to sami přáli.
Co lidé jedli za první republiky
Ačkoliv První republika byla dobou, kterou lze považovat za velmi elegantní, o jídle se to bohužel říci nedá. Právě tehdy, před více než 100 lety, přišla do módy nechvalně známá bílá mouka a nutno dodat, že každému zachutnala.
První republika byla také obdobím, kdy se lidé obecně snažili trochu zaoblit. Důvod byl prostý. Hubenost nebyla v módě a lidé chtěli mít tvary. To platilo především pro ženské pokolení. A tak se přibíralo, jestli to ale bylo zdravé, soudit nelze.
První republika byla pověstná tím, že se hojně využívala bílá mouka. Přesto si lidé nevyhazovali z kopýtka, ale stravovali se spíše skromě. Variabilitu v jejich jídelníčku byste také hledali jen ztěží, většinou se jedlo to samé pořád dokola.
U snídaně nesměla nikdy chybět káva, která se vyráběla z čekanky nebo obilovin jako byl ječmen a k tomu se zakusoval žitný chléb. Málokdo si však mohl dovolit si ho namazat máslem. To bylo výsadou bohatší vrsty obyvatel.
Pokud se konzulovala pšeničná mouka, pak převážně v podobě sladkých kynutých produktů jakými byly koláče či buchty.
Obědy vždy začínaly polévkou, u té se totiž věřilo v její léčivé účinky, prohřátí během zimy a zároveň byla důležitá pro svou sytící schopnost. Každá část země pak měla svou typickou polévku jako byla kulajda nebo zelňačka. Maso bylo vzácné, bylo drahé a na jídelní tabuli se objevovalo jen zřídka. Většinou ve sváteční dny.
Z dnešního pohledu byl jejich jídelníček odsouzeníhodný
Protože se jedlo třikrát denně, během večeře si už lidé rozhodně nevybírali. Jedlo se většinou to, co zbylo od oběda nebo krajíc chleba lehce potřený máslem. Jídelníček se pak opakoval po celý týden. Z dnešního pohledu by tak byl spíše odsouzeníhodný.
Pro více informací se podívejte na toto video:
Lidé si často a s oblibou dávali sladká jídla. Výjimkou pak nebyly třeba sladké kynuté knedlíky jako hlavní chod. Bílá mouka vedla, vliv amerikanizace nešel zastavit a pokrmy, které pocházely z mouky a byly takřka bez vlákniny, všem dokonale chutnaly. A to i přes to, že nutričně byly víceméně na nule.
Jedinou výhodou tohoto jídelníčku bylo, že lidem příliš nezáleželo na štíhlé linii. Byli dokonce rádi, když se jim nějaké to kilo podařilo přibrat. Hubenost sice nepředurčovala sociální postavení, jednoznačně ale byla považována za nemoc. A protože ne každý, kdo byl hubený, byl také nemocný, snažili se lidé všemožně ztloustnout.
Zdroje:
