Co jedli lidé za druhé světové války, když došly v obchodech potraviny?

19. březen 2020 četba na 2 minuty
Chléb byl za Protektorátu jen na příděl.

Chléb byl za Protektorátu jen na příděl.

Foto: Shutterstock.com

Hned v samém počátku druhé světové války se Evropě nedostávalo základních potravin; chybělo hlavně mléko, smetana, vejce, maso a káva. V Protektorátu Čech a Moravy se v září 1939 zavedly potravinové lístky, o tři měsíce později k nim přibyly i "šatenky" na oblečení a poukazy na obuv.

Přídělový systém zvýhodňoval těžce pracující obyvatele, jimž se mělo dostávat jídla více. Obyčejný český spotřebitel měl týdně nárok na 2900 g chleba nebo 1200 g chleba a 900 g mouky, 500 g masných výrobků, 210 g tuků a 2 litry mléka. To byl však jen začátek. Dávky se během války snižovaly a zemi sužoval hlad.

S potravinovými lístky se takřka okamžitě začalo kšeftovat, zrodil se černý trh, na němž se ceny postupně vyšplhaly do závratných výšek. Mezi lidmi se rozmohl i směnný obchod: obuvník ušil boty a vyměnil je s řezníkem za maso. Žádaným artiklem bylo také ovoce ze zahrádek, protože úrodu ze sadů zabírali Němci pro sebe.

Zabavovala se rovněž domácí zvířata, povolen byl jen chov králíků. Díky tomu si české rodiny na venkově mohly čas od času zpestřit jídelníček králičím masem. Zato káva nebyla k sehnání vůbec. Lidé ji vařili z bukvic a žaludů, a někdy dokonce i z kořenů pampelišek.

"Cukr a mouku jsme do obchodu dostali jen občas, nemohli jsme péct," vzpomínala za svého života Hana Třebická, která za války pracovala v cukrárně v Bohušovicích nad Ohří, jen několik kilometrů od Malé pevnosti Terezín. "Po většinu času jsme prodávali sušené ovoce, křížaly z jablek a hrušek."

Přestože se Němcům dostávalo bohatších přídělů, i pro ně šlo pořád o menší dávky, než na jaké byli před válkou zvyklí. Do černého trhu a výměn se zapojovali i oni. S jedním z dozorců z terezínské pevnosti uzavřela Hana Třebická pozoruhodnou dohodu: lepší sladkosti schovávala pod pultem pro jeho děti, a na oplátku mohla předat trochu jídla politickým vězňům. "Esesák mi do obchodu vodil skupinky vězňů a já jim dávala chleba, co mi sem pro ně nanosily ženské z vesnice," popsala odvážný systém Hana.

Hlad v Protektorátu se stupňoval, ale v některých evropských zemích bylo ještě hůř. Poláci se naučili péct chléb z fazolí, v holandských časopisech se dokonce za hladomoru v roce 1944 objevily recepty, jak vyrobit polévku z cibulek tulipánů. Do dnešních dnů Holanďané dětem říkají: "Nemáš hlad, máš jenom na něco chuť!", protože kdo nebyl v životě nucen jíst tulipánové cibulky, opravdový hlad nikdy nepoznal.

Akční letáky