Jigai: Sebevražda vyhrazená pro manželky samurajů. Byla horší než harakiri

Jigai: Sebevražda vyhrazená pro manželky samurajů. Byla horší než harakiri

Jigai: Sebevražda vyhrazená pro manželky samurajů. Byla horší než harakiri

Foto: Shutterstock.com/takayuki

Bylo 13. září roku 1912, generál japonské císařské armády Maresuke Nogi se se svou manželkou Šizuko vracel z pohřbu císaře Meidži. Oba dva měli zarudlé oči. Když dorazili domů, vypili pohár saké, přečetli si kus básně a napsali dopis na rozloučenou. Následně každý z nich vykonal rituální sebevraždu neboli seppuku.

Seppuku, v Evropě známá pod pojmem harakiri, byla určena výhradně pro samuraje. Existovalo několik důvodů pro její vykonání. Pomocí ní bojovník vyjadřoval nesouhlas s chováním svého pána či určitými podmínkami. Také mohla znamenat únik z bezvýchodné situace nebo jejím prostřednictvím následoval voják ve smrti svého pána. Právě tuto sebevraždu, japonsky Džunsi, provedli Maresuke Nogi a Šizuko.

Zdroj: Youtube

Nogi byl přesvědčen, že jako generál selhal. Během sacumského povstání ztratil císařský prapor a nedokázal ho získat zpět. Také ho mrzelo, že v rusko-japonské válce zemřela pod jeho velením řada výborných vojáků. Poslední kapkou bylo, když odešel jeho milovaný císař. Smrt vykucháním pro něj znamenala jediné východisko. A Sižuko se, jako oddaná manželka, rozhodla zemřít také.

Ženská sebevražda

Právo na důstojný odchod z tohoto světa totiž měly i válečnice nebo chotě samurajů. Způsob jejich sebevraždy se však od mužského lišil. Zatímco bojovníci si v kleče za živa přeřízli břišní dutinu a následně jim pobočník usekl hlavu nebo nalehli na předem připravený meč, ženy si krátkou dýkou tantō nebo kaiken prořízly krční tepnu.

Rituál seppuku (harakiri) měl jasná pravidla

Jak probíhalo harakiri, zbytečná a bolestivá sebevražda japonských samurajů?

Hlavním cílem této sebevraždy bylo dosáhnout rychlé a jisté smrti. Důvodem mohla být porážka nepřátelským vojskem a strach ze znásilnění, morální protest vůči nesnesitelnému chování manželka nebo jeho odsouzení k smrti. Pokud samuraj zemřel, jeho žena ve znamení loajality spáchala sebevraždu, aby se potkali na onom světě. Jsou popsány také případy, kdy se zabily služky pracující pro vysoce postavené rodiny, aby své paní prokázaly úctu.

Japonská samurajka, ilustrační foto.

Samurajky: Krásné japonské bojovnice se mužům rovnaly krutostí i silou

Ženská sebevražda, evropsky nazývaná jako Jigai, probíhala většinou osamotě. Předcházela ji meditace, popíjení čaje nebo saké a napsání dopisu na rozloučenou. Poté si žena svázala nohy v oblasti kotníků nebo kolen, aby se její tělo ve smrtelných křečích neocitlo v necudné poloze a ona tak mohla zemřít s důstojností. Následně si jedním tahem prořízla hrdlo.

Odvážné ženy

Nejznámější Japonkou, jež spáchala rituální sebevraždu je Nakano Takeko, která během Boshinské války v roce 1868 vytvořila ženskou samurajskou jednotku a bojovala proti mocné císařské armádě. Poté, co byla ve střetu proti šesti vojákům zraněna, měla strach, že bude zajata. Raději tak zvolila smrt.

Rituální sebevražda manželky Onodera Junai Hidetomo.Rituální sebevražda manželky Onodera Junai Hidetomo. Autor: Kuniyoshi ze série Seichu gishin den („Příběhy věrných srdcí“), 1848.Zdroj: Profimedia.cz

Také manželka Onodera Junai Hidetomo, jednoho ze sedmačtyřiceti Róninu, kteří pomstili svého pána a hromadně spáchali sebevraždu, se po přečtení dopisu od svého muže rozhodla, že ho bude následovat.

Zdroj:

www.mai-ko.com, www.cs.wikipedia.org, www.en.wikipedia.org, www.cs.frwiki.wiki