Jindřich VI. z rodu Lancasterů (1421-1461) byl korunován králem už ve svých 8 letech a zpočátku za něho vládli ministři, kteří pokračovali ve stoleté válce s Francií. Když mladý král konečně dospěl, země byla v žalostném stavu a válka se nakláněla v neprospěch Anglie. Dědictví to tedy nebylo zrovna pohádkové, a Jindřichovi navíc chyběla rázná povaha. Pod vlivem výchovy své zbožné matky se upínal hlavně k duchovnímu životu a modlitbám.

Manželé potřebovali intimní rady

Když se ve svých 23 letech ženil s Markétou z Anjou, byl ještě panicem. U mužů z urozených rodů se přitom předpokládalo, že narozdíl od nevěst budou vstupovat do svazku manželského už zkušení. Jindřicha ale do tajů fyzické lásky žádná dvorní dáma ani kurtizána nezasvětila, a to byl možná i důvod, proč se královský pár dlouhých osm let nemohl dočkat potomka.

Britská historička Lauren Johnson poukázala na dobová svědectví, podle nichž Jindřicha s Markétou navštěvovali v ložnici důvěryhodní dvořané, a to jak muži, tak dámy. To bylo něco zcela neobvyklého, protože králova komnata platila za místo nejvyššího soukromí a za normálních okolností se sem nikdo neodvažoval vkročit.

"Chodili sem snad proto, že cudný Jindřich netušil, jak si má v ložnici počínat? Domnívám se, že jeho neschopnost zplodit dítě došla do bodu, kdy bylo nutné, aby mu někdo vysvětlil, co má s manželkou dělat," uvedla Lauren Johnson.

V posteli s komorníkem

V jednom prameni se podle odbornice doslova píše, že když spolu král a královna "leželi", v pokoji s nimi "ležel" i komorník. Není přitom jasné, zda šlo o nejvyššího zemského komorníka hraběte ze Suffolku, nebo králova osobního komorníka Ralpha Botillera. Obě funkce byly označovány shodným anglickým termínem "Chamberlain".

Lauren Johnson tvrdí, že dotyčný v každém případě plnil funkci jakéhosi sexuálního kouče, který se snažil Jindřichovi a Markétě dopomoci k úspěšnému zplození dědice. Nakonec se to opravdu podařilo. Roku 1453 se páru narodil syn Eduard.

Král z toho však v té době už ani neměl radost, protože se zrovna nervově zhroutil ze ztráty veškerých francouzských území. Celý rok propadal záchvatům šílenství a když se konečně vzpamatoval, vládu nad Anglií si začal uzurpovat rod Yorků. Místo míru se tak Anglie dočkala jen další války, tentokrát občanské.

V květnu roku 1471 "válku růží" definitivně vyhráli Yorkové a ve finální bitvě padl i vymodlený Jindřichův syn. Sám král zemřel zanedlouho poté ve vězení v londýnském Toweru. Pravděpodobně byl zavražděn.

Zdroje: www.theguardian.com, www.englishmonarchs.co.uk