Zdroj: DENÍK/Petra Pášová
Nejhorší bylo, když Mengele vytáhl stříkačku, vzpomíná muž, který přežil Osvětim
Dvojčata Jiří a Josef Fišerovi přijeli do Osvětimi ve svých devíti letech. Matku a sestru už nikdy nespatřili, zato se jich ujal "strýček" Mengele, který jim s vlídným úsměvem vpíchl do žil neznámou látku. Chlapci dostali vysoké horečky a upadli do kómatu.
Jiřímu a Josefovi nějakou dobu vůbec nedocházelo, že Mengele lidem ubližuje. Zpočátku ho považovali za skutečného lékaře. K dětem se choval mile, některým dokonce říkal, že je jejich strýček. Zanedlouho se však dvojčata Fišerova stala svědky hororových výjevů. Mengele některým dětem bez jakýchkoli anestetik amputoval končetiny, vyjímal jim z těla orgány nebo je nechal stát v noci na mraze a sledoval, zda to přežijí.
V létě roku 1944 došlo i na Jiřího a Josefa. "Nejhorší bylo, když vytáhl stříkačku," popsal Jiří. Ucítil lehké bodnutí a pak se začal propadat do temnoty. Několik dní o sobě téměř nevěděl, ztratil ponětí o čase, hučelo mu v hlavě a těžce dýchal. Z odstupem času usoudil, že ho Mengele zřejmě infikoval malárií.
Oba chlapci experiment na rozdíl od jiných dvojčat přežili. Štěstí se jich drželo i nadále. Psychopatický lékař jim vstřikoval do očí jakousi pálivou tekutinu ve snaze změnit barvu duhovky na modrou. Bratři Fišerovi jako zázrakem neoslepli.
Přestože Mengeleho dvojčata dostávala lepší stravu než ostatní vězni v táboře, Jiří s Josefem nepohrdli ani slupkami od brambor. V táboře panoval ukrutný hlad. Jednoho večera vězni vyrazili vrata od skladu přezdívaného Kanada, kde nacisté ukrývali zásoby jídla zabavené lidem z transportů. Jiří s Josefem tam ze zvědavosti vběhli také a málem přišli o život.
"Němci začali hned střílet, kulky nám lítaly nad hlavou. Byly to salvy, ale my jsme měli štěstí, že jsme byli malí, ti vyšší nad námi padali k zemi jako mouchy," vyprávěl Jiří Fišer v rozhovoru pro Šumperský deník.
Chlapcům se podařilo ve skladu ukořistit balíček, který považovali za čokoládu. Ke svému zklamání vzápětí zjistili, že šlo o cigarety. "Ale i tak jsme toho využili. Chodili jsme mezi vězni a s těmi, co to přežili, jsme za cigarety směňovali čokoládu a chleba," vzpomínal Jiří.
Bratři Fišerovi se dočkali osvobození, jejich rodiče a starší sestra Věra už však naživu nebyli. Chlapců se ujak strýc, kterému se podařilo z transportu uprchnout. "Popravdě, už nikdy jsme se neměli tak dobře, jako před válkou," přiznal pamětník, jehož příběh zpracoval publicista Pavel Baroch v knize nazvané Mengeleho dvojče A-782.
