Jiří Kajínek se nepovažuje za velkého Casanovu. Už na učilišti ale zažil pár zajímavých nocí, kdy o prázdninách postupně sbalil tři sestry z NDR. „Jedné bylo šestnáct, druhé sedmnáct a třetí osmnáct,“ vzpomínal pro Blesk.cz.
Se svými rodiči přijely na podnikovou chatu místní cementárny ve vesnici Kraskov, kde měli chalupu také Kajínkovi. „Byly tam jen asi týden. To však stačilo na to, abych je všechny pomiloval,” chlubil se.
O rok později zažil románek se svou bývalou češtinářkou a lámal srdce kamarádkám, a to i tehdy, kdy se živil vykrádáním bytů. Svým milenkám totiž rád kupoval drahé dárky. Jedné z nich, Blance Drahošové, dokonce pořídil třídvéřový Ford Escort 1,3 a kožíšek ze stříbrné lišky.
„S Drahoškou jsme spolu chtěli žít, ale k tomu nedošlo,” podotkl smutně kriminálník. Nastoupil totiž do vězení a ženu z neznámých důvodů zavraždil kamarád jejího syna.
Láska za mřížemi
Ani za mřížemi neměl Kajínek o obdivovatelky nouzi. Naopak se s nimi doslova „roztrhl pytel”. Denně dostával stovky dopisů a e-mailů. Řada z nich mu k Vánocům posílala dárky a pochutiny. Některé se dokonce chtěly stát jeho přítelkyněmi nebo se za něj vdát. I přestože byl soudem označen za vraha.
„Fascinace násilníky je dlouhodobý a psychology poměrně rozsáhle popsaný cělosvětový fenomén,” říká americký terapeut Michael Aaron. „Platí, že čím je případ mediálně známější, tím má pachatel fanynek více.”
S tím souhlasí i Jiří Kajínek. „Když mě v televizi ukázali nahého, místo toho, abych byl ponížen, tak se lidé ptali, proč mě mordujou,” konstatuje. V tu chvíli přišlo řadě žen trestance líto a podle policejní psycholožky Ludmily Čírtkové měly pocit, že potřebuje jejich pomoc.
„Většinou jde o dámy, které v reálném životě nejsou ukotvené a nemají uspokojující vztahy,” říká v rozhovoru pro Lidové noviny. „Doufají, že zaplní prázdné místo a zvýší vlastní důležitost. Hledat idola tímto způsobem je ale nezdravé.”
Charismatický Kajínek
Terapeut Michael Aaron navíc vysvětluje, že fascinace násilím, a tedy obdiv ke kriminálním živlům, patří mezi sexuální deviace. Nazývá ji hybristofilií nebo také syndromem Bonnieho a Clydea.
„Má dvě formy. Pasivní, kdy člověka láká představa zločinu, a aktivní, kdy se ho přímo účastní,” říká. To byl také případ Daniely Chodounské, která během zatýkání Kajínka přeřezala lano příslušníka URNY.
Existuje několik teorií, proč jsou ženy přitahovány k uvězněným zločincům. Za prvé se tito muži často jeví jako alfa samci. Za druhé za to může víra, že i ten nejkrutější člověk má „zdravé jádro“. Za třetí řadě obdivovatelek imponuje, že stoprocentně vědí, na jakém místě její iluzorní „přítel“ je a netrápí je tak žárlivost.
Pravděpodobně proto byl Jiří Kajínek tak dlouho zahrnován dárky a komplimenty a za svého mládí neměl o milenky nouze. Navíc se pyšnil charismatickým vystupováním a bohatou kšticí.
Zdroje: www.dennikn.sk, www.blesk.cz, www.expres.cz