Jiří Schreiber (1925-2012) pocházel z Lipníku nad Bečvou a v roce 1942 byl s rodinou deportován do terezínského ghetta. Potkával tu německé Židy, ze kterých nacisté vymámili množství peněz pod záminkou, že jim zprostředkují úžasný život v lázních u moře. Nechtěli uvěřit kruté pravdě, že v Terezíně žádné lázně nejsou. "Trvalo hrozně dlouho, než opravdu pochopili, že byli podvedení," vzpomínal pamětník.

Před transportem do Polska chránil Schreibera jeho mladý věk a síla. V Terezíně ho přidělili na svážení mrtvých těl a rozvoz chleba. Potom se dostal do autodílny, kde nasbíral pracovní zkušenosti, které mu později zachránily život.

Na konci září 1944 přišla řada i na něho. Byl převezen do Osvětimi, kde velmi brzy začal ztrácet sílu a koordinaci. Když procházel okolo doktora Mengeleho, byl tak vyčerpaný, že se mu zatočila hlava a spadl na zem. „To bylo tak strašné, že jsem měl pocit, že nemůžu udělat nic jiného, než vlétnout na dráty pod elektrickým napětím a zabít se," přiznal ve své zpovědi pro sbírku Paměť národa Schreiber.

Když se však k drátům přiblížil, neznámý vězeň ho předběhl a Schreiber se stal svědkem jeho zoufalé smrti. "Já ještě žiju, já ještě dýchám," řekl si v tu chvíli a zapřísáhl se, že si na život už nikdy nesáhne.

Po tomto otřesném zážitku v sobě Schreiber opět našel vůli žít. A měl štěstí. V listopadu se vypravoval transport do Lipska a esesáci sháněli dělníky na výrobu munice. Schreiber se přihlásil a díky své předchozí zkušenosti z autodílny byl hned přijat. Navíc se mu podařilo protlačit s sebou i svého otce.

Podmínky v pracovním táboře u Lipska byly mnohem snesitelnější. Vězni dostávali více jídla a mohli se sprchovat. Vypjaté chvíle nastávaly, když se blížily spojenecké bombardéry. Schreiber s tatínkem ale přežili.

Na konci války se jim podařilo uprchnout z transportu smrti a dojít do Čech. V Terezíně se ptali po mamince, babičce a mladším bratrovi, ti všichni však zahynuli v plynové komoře. Jiří Schreiber zaháněl smutek studiem; získal doktorát na chemické fakultě a léta působil na univerzitě v Pardubicích. V roce 2010 odhalil památník obětí holocaustu Memento v rodném Lipníku nad Bečvou.