Tragický konec Jiří Wimmera: 4 pokusy o sebevraždu nevyšly, zabila ho závislost

1. srpen 2019 četba na 3 minuty
Jiří Wimmer

Jiří Wimmer

Foto: ČSFD

Diváky dokázal rozesmát tak, že padali ze židlí. Přesto měl pocit, že jeho herecké nadání nedostává prostor, jaký by si zasloužilo. Bavičem být vlastně ani nechtěl. Náplast na nespokojené, rozervané nitro nacházel v alkoholu, který se mu stal osudným.

Herec Jiří Wimmer se narodil 21. září 1943 v Praze jako prostřední ze tří dětí. Už ve škole platil za třídního šaška a jeho touha bavit okolí ho dovedla až na DAMU. Hereckou dráhu odstartoval v ostravském Divadle Petra Bezruče, brzy ho ale zlákala scéna pražská. Působil v Divadle Ypsilon, později i v Prozatímním divadle Františka Ringo Čecha a v Divadle Jiřího Grossmanna.

Mezitím se angažoval v televizi. Diváci si ho nejvíce pamatují z komických skečů v pořadu Možná přijde i kouzelník, kde exceloval po boku Karla Černocha. Koncem 90. let vystupoval také v zábavném pořadu Luďka Soboty Senzibilšou.

Wimmer patřil k mimořádně nadaným komikům, jimž se v hlavě rodí jeden vtipný nápad za druhým. Horlivě psal scénky a nabízel je televizím, bohužel se mu ale často stávalo, že byl odmítnut, a přitom si jeho náměty přivlastnil někdo jiný. Nikdy se mu nepodařilo odstartovat vlastní show, lidé si ho pamatovali jako "toho, co vystupuje s Černochem". Wimmer to vnímal jako nezasloužený neúspěch a velmi se tím trápil.

Zábavné show navíc nebyly jeho hlavní ambicí. Chtěl být velkým hercem vážných rolí, nikdy ale žádnou významnou nedostal. Zklamání a pocity nedocenění zaháněl alkoholem. Jenomže čím víc pil, tím méně s ním chtěli divadelní a filmoví tvůrci spolupracovat. Na zkoušky přicházel pozdě, představení nebyl schopen dohrát do konce, někdy se nedostavil vůbec. Nepomohly ani omluvné telefonáty manželky, která tvrdila, že Jiřímu není dobře. Všichni dobře věděli, co za jeho nevolností stojí.

Wimmerovu komplikovanou povahu ještě umocňovala jeho nespoutaná povaha a neodbytná touha po svobodě. Nehodlal se vázat ani v osobním, ani v profesním životě. Druhé manželce Jitce prý pouhý den po svatbě řekl: „Asi se s tebou rozvedu, protože chci svobodu. A navíc, na ženatýho umělce neletěj ženský.“ Nějakým zázrakem spolu nakonec vydrželi 12 let.

Život Wimmerovi neulehčoval ani sklon k depresím, které měl zřejmě už v genech. S vážnými psychickými potížemi totiž bojovala i jeho sestra Alena, jež odmítla léčbu, odešla z domova a nikdo o ní více neslyšel. Sám Wimmer se léčil na psychiatrii i v protialkoholní léčebně a čtyřikrát se pokusil o sebevraždu. Jednou spolykal prášky, pak si podřezal žíly, potřetí si propíchl břicho nožem a počtvrté vzal do ruky pistoli. Střela ale jen škrábla kůži na temeni. Své ženě pak řekl: "Bál jsem se, že když se střelím do spánku, tak to bude taková rána, že ohluchnu."

Smrt si ho nakonec našla sama. Když 25. ledna roku 2001 přelézal zábradlí na pražském Vítězném náměstí v Dejvicích, spadl rovnou pod rozjetý autobus a na místě zemřel. V krvi měl v té chvíli 2,4 promile alkoholu.

Akční letáky