J. Breyer: Dozorce z Osvětimi s českými kořeny zachránila matčina národnost

Daniel Novotný | 21. 1. 2020
Koncentrační tábor Osvětim
Johann Breyer, dozorce s českými kořeny
Johann Breyer, dozorce s českými kořeny

Penzionovaný nástrojař s československými kořeny Johann Breyer žil ve Spojených státech spokojený život, dokud se o něj vyšetřovací úřady nezačaly zajímat ve spojitosti s koncentračním táborem v Osvětimi. Jak se ukázalo, Breyer tam za druhé světové války sloužil jako dozorce.  

Rodák z Nové Lesné, narozený 30. května 1925 a u nás známý jako Jan Pavel Bauer, měl americké kořeny – jeho matka pocházela z Filadelfie, ale od školských let bydlela v Československu v Nové Lesné, kde se poznala s farmářem Johannem.

Jejich syn Johann docházel na německou školu a pomáhal rodičům na farmě. V roce 1942, když mu bylo sedmnáct let, vstoupil mezi SS a stal se dozorcem koncentračního tábora Buchenwald a poté Osvětimi-Březinky. Podle své výpovědi neměl žádný podíl na vraždění, jeho práce spočívala v doprovázení vězňů na pracoviště a zase zpátky do bloků.

Když se v lednu 1945 Rudá armáda blížila k táboru, měl dvacetiletý mladík volno a trávil ho doma. Dovolenou musel předčasně ukončit a přidat se k přední bojové jednotce. V květnu po kapitulaci Německa skončil jako zajatec.

Krvavý pinďa Jöckel: Velitel Terezína s omezenou inteligencí se mstil na vězních
Magazín

Krvavý pinďa Jöckel: Velitel Terezína s omezenou inteligencí se mstil na vězních

Matka ho zachránila

V roce 1952 se mu podařilo emigrovat do USA a zabydlet se v domovině své matky - Filadelfii. Tam založil rodinu a o pět let později se stal právoplatným americkým občanem.

Americký úřad zvláštního vyšetřování (OSI) se o něj začal zajímat po křížové kontrole záznamů o dozorcích osvětimského tábora a záznamů amerického Imigračního a naturalizačního úřadu. V roce 1992 OSI vyplnil žádost o Breyerovu denaturalizaci, což se shledalo se značným neúspěchem – díky národnosti jeho matky se úřadům nepodařilo Breyera zbavit občanství.

V roce 2013 na něj Německo vydalo zatykač za spoluúčast na smrti 216 000 Židů v koncentračním táboře Osvětim. O rok později byl Breyer zatčen ve svém domě. Po zdravotní stránce na tom byl velmi zle, jeho obhájce zveřejnil, že Breyer trpí srdečními obtížemi a demencí a ze služby v Osvětimi si toho příliš nepamatuje. Bývalý nacistický dozorce zemřel ve filadelfské nemocnici 22. června 2014, den po vynesení rozsudku o vydání do Německa.

Hrdina Albert Göring: využíval bratrova vlivu, aby zachraňoval Židy a Čechy
Magazín

Hrdina Albert Göring: využíval bratrova vlivu, aby zachraňoval Židy a Čechy