Zdroj: profimedia
Johanna Rufová: Dala jsem facku synovi Goebbelse pár hodin před smrtí
Život v Hitlerově bunkru nebyl pro teenagerku v roli sestřičky vůbec jednoduchý. Musela poslouchat nářky zraněných vojáků i samotného vedení Třetí říše, které jeden po druhém páchalo sebevraždu. Největším zážitkem byl pro Johannu Rufovou moment, kdy uštědřila facku synovi Josepha Goebbelse.
Johanně Rufové bude letos 90 let. Je poslední žijící osobou, která pobývala v Hitlerově bunkru pod Berlínem v období před a po pádu Německa. Do zdravotního personálu „Bund Deutcher Madel“ se po škole přidala jako dobrovolnička. Své neopakovatelné zážitky se rozhodla povyprávět světu v memoárech Facka pro malého Goebbelse.
Že by ochrana v podzemním bunkru byla jakési privilegium, se říct nedá. Spolu s početným zdravotním personálem musela být vždy po ruce, dnem i nocí, v důsledku toho trpěla chronickým nedostatkem spánku. Rufová, tehdy 15letá dívka, si i přesto čas na psaní deníku našla a ze svého pobytu mezi mocnými nacistickými pohlaváry nevynechala jediný okamžik.
Facka pro Goebbelse mladšího
V knize například zmínila speciální ceremonii. Zdravotní sestry se měly setkat s Adolfem Hitlerem, který měl ty nejschopnější vyznamenat. Jenže některé sestry na shromáždění přišly ve špinavých blůzách, a z ceremonie sešlo. Po vyprání oblečení se náhradního termínu nedočkaly, protože Hitler spáchal sebevraždu.
Patrně nejkontroverznější moment, který nejednomu člověku utkví v paměti, je uštědření facky syna druhého nejmocnějšího muže Německa. Rufová přiznala, že ztratila nervy, a později svého činu litovala.
"Dlouhou dobu jsem se styděla, protože jsem malému Goebbelsovi, Helmutovi, vrazila facku. Byl tak drzý. A nadmíru roztěkaný. Pohrozila jsem mu, že mu dám facku. On řekl ,tak do toho!‘, tak jsem mu ji dala.“
Vítězství je za dveřmi!
Malý Helmut si žádné psychické následky neodnesl – o pár hodin později otrávila jeho matka Magda sebe i svých šest dětí.
Poslední dny před kapitulací Německa vládl v bunkru chaos i bludné představy. Johanna vzpomíná, že když narazila na Goebbelse, s úsměvem na tváři jí sdělil: ,,Vítězství je za dveřmi“. Ovšem jediný, kdo za branami Berlína stál, byla Rudá armáda.
Po Hitlerově sebevraždě se Rufová a další medičky staly zajatkyněmi Sovětů. Po několika měsících byla vzhledem k nízkému věku propuštěna.
