Zdroj: Flicr.com/John Winterburn
Letecké snímky odhalily nejzáhadnější stavbu východu. Dlouhý gigant měří 150 km
Britský diplomat v Jordánsku sir Alec Kirkbride se pohodlně usadil. Zanedlouho zahučely motory malého letadla, které začalo stoupat k obloze. Muž vyhlédl z okýnka. Na první pohled ho zaujala tmavá čára táhnoucí se přes celou krajinu. Psal se rok 1948 a díky modernímu vynálezu byla objevena starověká zeď.
„Kamenný útvar běžel bez zjevného účelu přes celou zemi," oznámil po přistání Kirkbride. Nejnovější výzkum projektu Aerial Archeology in Jordan odhalil, že se táhne 106 km od severovýchodu k jihozápadu, někdy se rozdvojuje do rovnoběžek nebo rozvětvuje do pravých úhlů. Prochází městskými oblastmi Shobak, Al Mdayrej a Ma'an.
„Pokud k hlavní linii přidáme i paralelní úseky, může celková délka zdi dosahovat 150 kilometrů," píše profesor David Kennedy z University of Western Australia v článku publikovaném v časopise Zeitschrift für Orient-Archäologie. Odborníci předpokládají, že v době své největší slávy dosahovala hradba výšky maximálně jednoho metru a byla půl metru široká. Archeologové také našli pozůstatky 100 věží o průměru 2-4 metry.
Jordánská zeď
I přes podrobné zkoumání je kamenná zátarasa pojmenovaná Khatt Shebib stále záhadnou. Kdy, kdo a proč ji vybudoval? Archeologové si nejsou jistí. Skromné informace poskytly kusy keramiky, které se našly ve věžích a podél zdi.
„Na základě toho předpokládáme, že byla zkonstruována někdy mezi nabatejským obdobím (312 př. n. l. až 106 n. l.) a obdobím Umajjovců (661 až 750 n. l.)," vysvětluje Kennedy. Luminiscenční datování povrchu zakopaných kamenů však stavbu zařadilo do perského období mezi lety 539 až 332 př. n. l.
Stáří zdi by mohla odhalit také etymologie názvu. Khatt Shebib znamená doslova Shebibova čára. Odkazuje k arabskému princi himyaritské dynastie Amiru Shebib el Tubba'i el Himyariu, krerý vládl Transjordánsku před příchodem islámu v 7. století.
Khatt Shebib
Záhadou je také účel zdi. Nízká výška napovídá, že neměla obrannou funkci. Spíše sloužila jako prostředek omezující přístup kočovných pastevců do osídlených a obhospodařovaných oblastí. „Stopy starověkého zemědělství jsou viditelnější na západ od zdi. Byla s největší pravděpodobností hranicí," píšou archeologové ve své studii. Věže by v tomto případě mohly fungovat jako úkryt před písečnými bouřemi nebo sklad potravin.
Tuto teorii potvrzuje fakt, že zeď byla budována postupně z místních kamenů a na některých místech se rozvětvuje. Rovnoběžné a kolmé stavby se od původní dlouhé Khatt Shebib mírně liší. Místní farmáři se pravděpodobně inspirovali a s ohraničováním pozemků dále pokračovali.
Zdroj:
www.livescience.com, www.en.wikipedia.org, www.sk.ussyms425.com
