Jistě jste ho poznali a stačí jediná filmová nápověda a neváháte, ale třeba o něm z jeho dětství a mládí nevíte úplně všechno. Tak si ho připomeňme z méně známé stránky a méně obvyklými hádankami.
Pepoš z rodiny továrníka
Herec je třetím nositelem jména i příjmení v rodině významného podnikatele, tehdy „kapitalisty“, jen tak na okraj, původ obou rodičů totiž poznamenal i jeho kariérní začátky. Narodil se v Baťovce, jak místní říkali zlínské porodnici, dne 14. prosince 1939. Jeho dědeček z tatínkovy strany koupil v polovině 19. století ve veřejné dražbě krachující cihelnu v Kunovicích a během několika let z ní dokázal vybudovat prosperující firmu, která, kromě jiného, dodávala cihly na stavbu baťovských domků.
Tam známý herec prožil své dětství a mládí, na místa, kde se učil hrát tenis nebo lyžovat, na Redutu, kam chodil do kina, na blízký hrad Buchlov i kapli sv. Antonínka na vrcholu Javořiny, vždycky rád vzpomínal a celý život se do Kunovic rád vracel.
Krásné vzpomínky na něho mají i kamarádi. „Pepoš“ jak mu říkali, na rošťárny prý nebyl, byl spíš uzavřený, ale vždy držel partu. Nikdy se navzdory tomu, že byl synek z továrnické rodiny, nad své kamarády nepovyšoval. K nevůli své maminky si s nimi hrál, často domů chodil špinavý, zmazaný od bláta a s dírou v kalhotách. Ve středu brával své kamarády na oběd do vyhlášeného Grandu na zelo, knedlo – ale bez „vepřa“ a sifón, obsluze dával spropitné.
Maminčina strana
Jeho dědeček z maminčiny strany byl významný slovenský dramatik a evangelický farář Jozef Hollý. S manželkou Annou měl tři děti. Syn Martin byl předním slovenským režisérem, stejně jako jeho syn Martin Hollý ml. (Medená veza, Orlie pierko). Dcera Elena (provdaná Holéczy) se po celém světě proslavila paličkovanou krajkou na motivy slovenských pohádek a balad. Jeho nejmladší dcera Božena je matkou našeho hádankového herce.
Oba rodiče byli mecenáši umění. V jejich kunovické vile se scházeli literáti, hudebníci a výtvarníci. Sami zpívali a hráli v ochotnickém divadle. Nejmladší ze tří dětí, náš herec, o kterém je řeč, tíhnul spíš k hudbě než herectví. Hrál na klavír, bavil ho jazz, tancoval a naučil se cifrovat. Chtěl se stát evangelickým farářem, jako jeho děda.
Na ohnivé cifrování se můžete podívat na následujícím videu:
Rok, který všem změnil život
Přišel rok 1948 a znárodnění, kterému se nevyhnula ani rodinná cihelna, kterou už v té době vedl jeho otec. Mladý, tehdy ještě budoucí herec, měl po studiu. Nejenže nemohl studovat teologii, nemohl studovat vůbec a musel nastoupit jako dělník v cihelně. Když se doba trochu zklidnila, odešel do Bratislavy na Akademii múzických umění, po dvou letech přešel do Prahy na DAMU.
Už během studií zaujal režisérku Věru Chytilovou, která mu svěřila menší role, ale povšimli si ho další režiséři. Jeho filmovou kariéru nastartovala role Datla v dramatickém snímku Transport z ráje režiséra Zbyňka Brynycha (1962).
Pokud snad ještě váháte, v následujícím krátkém videu jeho jméno najdete v titulcích:
Když přidáme postavu „krásného dragouna“ Rudyho Macháčka, či nezapomenutelného třídního profesora Čeňka Jandu nebo falešného číšníka Dalibora Vránu, kde jeho manželku hrála jeho skutečná žena, nemusíme zmiňovat snad jeho nejznámější televizní roli doktora Arnošta Blažeje. Víte, že to je Josef Abrhám. Jeho celoživotní láskou byla Libuše Šafránková (1953–2021), za kterou odešel dne 16. května 2022 necelý rok po jejím nečekaném úmrtí.
Zdroje: www.idnes.cz, www.irozhlas.cz, mytrencin.sme.sk