Nespoutaný, svůj
Řekne-li se Josef Hlinomaz, vybaví se nám třeba pistolník Grimpo ve snímku Limonádový Joe, který si uhryzne kus skleničky nebo rozkouše housle nebohému Goodmanovi. Nehrál jen padouchy a zlosyny, ale i dobráky. V soukromém životě klamal tělem, tedy svou zavalitou postavou. Málokdo tušil, že byl sportovec a ženy ho milovaly.
Připomenout si ho jako zlosyna s pistolí můžete v následující krátké scénce na videu:
Narodil se v Praze dne 9. října 1914, dětství se třemi staršími nevlastními sourozenci strávil v Příbrami, kde byl jeho otec ředitelem školy, řídil filharmonii a komponoval. Po něm zdědil výtvarný talent, lásku k hudbě a herectví. Stejně jako později v dospělosti byl už jako dítě nespoutaný, s něčím jako „to se má nebo musí“ si hlavu nelámal, proti zásadovému otci se bouřil, soudruzi mu byli ukradení a režim ho minul. Říkal, co si myslel, nenechal si nic nařizovat.
Sedmiletku si protáhnul o dva roky ne však proto, že by nechtěl opustit školní lavice, ale kvůli špatnému prospěchu. Maturitu složil na podruhé. „Učení“ do jeho bohémského života prostě nepatřilo, a nakonec ovlivnilo i jeho hereckou kariéru.
Lásky neživé
Jednou z Hlinomazových vášní se stala hudba, kterou slýchával na plovárně jako desetiletý kluk. Začal hrát na klavír, notami, hudební osnovou natož hudební teorii se nezabýval. Měl dokonalou hudební paměť a dokázal zahrát naprosto vše, co slyšel. Na plovárně se zrodila i další láska – k vodě a později milovanému „moříčku“, která se mu stala osudnou. Sice měl trojku z tělocviku, sport měl rád a byl výborný závodní plavec. Že si ho jako sportovce nedokážete představit?
Na jeho postavě (i zdraví) se totiž podepsaly požitkářství a obrovský apetit. Na svém jídelníčku měl hlavně českou kuchyň, dopřával si tučná jídla, knedlíky, pivečko, rum a cigárka.
Po maturitě se dostal na umělecko-průmyslovou školu, kde se věnoval výtvarnému umění (více viz galerie). Po dvou letech však po neshodách s kantory odešel a byl přijat na dramatický obor konzervatoře. Koneckonců k herectví měl také blízko, od mala hrál v ochotnickém divadle, stejně jako jeho otec.
„Mezikapitolka“
Konzervatoř dokončil v roce 1940, vystřídal několik divadelních scén, včetně Národního divadla, ale již po dvou letech prohlásil, že „divadelní herec je otrok“, musí říkat a tvářit se jak má předepsáno. Takovým otrokem být nechtěl. Od roku 1958 našel větší volnost v hereckém souboru Barrandovského studia.
Navzdory tomu, že byl vynikající herec, velké role odmítal. Důvod? Nechtěl se učit scénář, což považoval za ztrátu času.
V roli dědy Makovce v Chalupářích si scénku zahrál po svém... Pobavit vás může na následujícím videu:
Ale měl však ještě jeden. Herectví bral něco jako „vedlejšák“, kde měl zajištěný příjem. Miloval svá plátna, barvy a štětce a jako naivní malíř je dodnes uznávaný, jeho obrazy vlastní mnohé galerie. V aukcích se prodávají za stovky tisíc. Už ve své době za ně tržil velké peníze hlavně v Německu, kde neměli tušení, že je herec.
Lásky živé
Hlinomaz nebyl typem svůdce žen, ale do jeho života „ženské“ patřily stejně jako nevázaný život a společnost. Oženil se rok po válce. Krátké manželství skončilo poté, co přistihnul svou ženu s milencem přímo v posteli. Prý to velmi těžce nesl a už se nikdy nechtěl oženit. Navždy to také jeho vztah k ženám poznamenalo. Říká se, že svou bývalou po rozchodu svedl a nějaký čas byla jeho milenkou.
Později si našel dvě přítelkyně – obě vdané a krásné. Jedna byla modelka Jaroslava, druhá barrandovská vedoucí komparsu Magda Kalichová, která se stala jeho osudovou ženou. Každá za ním pravidelně docházela do jeho bytu dva dny v týdnu, Magda občas i s manželem, filmovým zvukařem. Ten však podivný vztah neunesl a rozvedli se.
Magda se podruhé vdala, a když si Hlinomaz na konci 60. let pořídil vilku na Větrníku, nastěhoval si ji tam i s jejím manželem Karlem. On vydělával peníze, svou lásku měl u sebe, nemusel se ženit a dělal jí, co na očích viděl. Magda se starala o domácnost… A Karel? Ten zase o dům. Byl takový správce, pracovní síla a herci dělal řidiče.
Jak přesně to u nich chodilo? Kdo ví, v každém případě se říká, že jim to tak klapalo a nikdy u nich nebylo dusno, ani žárlivé scény, a tak nejspíš „Kája“ nic netušil… (více viz galerie).
Zdroje: www.reflex.cz, www.idnes.cz, www.ctidoma.cz, www.kafe.cz
