Tak jako většina herců i Kemr začal v divadle. Podporoval ho v tom především otec, který v synovi viděl potenciál. Stálo za tím ale i noblesní rozhodnutí - hercova rodina byla velice chudá a pan Kemr doufal, že to syn dotáhne dál než jeho staroušci. Také ho od mala učil na violu.

Komárek s prořízlým sosákem

Do víru divadelních her zaplul s bratrem. Poprvé si společně zahráli v roce 1932 ve Vinohradském divadle, to mu bylo deset let. Po studiu na obchodní škole v Praze pokračoval jasně daným směrem a prošel se po prknech snad každého známějšího divadla - od toho v Kladně přes divadlo Akropolis, S. K Neumanna po Národní divadlo.

S okupací v roce 1968 si Kemr zavdal, že každý uslyší, co si o tomto počínání myslí. Nebral zřetel na vlastní bezpečí a šířil osvětu. Málem mu to zničilo dobře nastartovanou kariéru ve filmu.

Komunisté byli tehdy rozhodčími nejenom ve svobodě každého člověka, ale i při výběru herců do filmu. Menzel si pro roli dědy Komárka vytipoval prostořekého Kemra a nikdy neplánoval slevit ze svého rozhodnutí, ani když mu to komunisté zakázali. A tak se v roce 1976 objevil v dnes legendárním filmu a prakticky přes noc se z Kemra stala jedna z největších hvězd českého šoubyznysu.

Jeho kolega Bořivoj navrátil na něj vzpomíná takto: ,,On byl především „herec od paty až k hlavě“. Herec, který neznal oddychu. Nepamatuji se, že by kdy byl na prázdninách. Vždy pilně pracoval." A byla to pravda. Kemr za svůj život ztvárnil stovky rolí v divadle i ve filmu a televizi, zaslouženě byl oceněn Thalií za celoživotní dílo a stal se pohádkovým dědečkem malých dětí, které před spaním poslouchali jím namluvené pohádky na kazetě.

Kemrovo malé tajemství


Co se osobního života týče, na ten Kemr tolik času neměl. Nikdy ani neplánoval si ho udělat. Za ženu si vzal herečku Evu Foustkovou a spolu byli dlouhých 26 let, než v roce 1977 zemřela. Nikdy spolu nezplodili dítě. Že neměl potomky se ovšem říct nedá... Na tuto kapitolu svého života nebyl pyšný a snažil se ji do konce života zatajit.

Měl nemanželského syna. Veřejnost nezjistila, kdo byla ona tajemná žena, kdy a kde se poznali a jak dlouho románek trval, ale vzešel z něj syn Vladimír. Narodil se v roce 1952, tedy rok od svatby s Foustkovou. O svém synovi věděl celou dobu, ale jeho rodina, včetně manželky, neměly tušení, že na druhé straně republiky se nachází Kemrova vlastní krev.

Vladimír Poláček, jak se celým jménem utajovaný syn jmenuje, viděl svého otce celkem třikrát. Poprvé se potkali po smrti Poláčkovy maminky, jež mu identitu otce konečně vyzradila. Veřejnost se o nemanželském dítěti dozvěděla až v roce 2012. Vladimír Poláček po otci nezdědil herecké vlohy ani talent na hudební nástroje, vzhledově však vypadá přesně jako otec.

Syn prodává věnce


V roce 2016 dostal v anonymním balíčku otcovy brýle, jedinou další věc kromě krve, která ho se slavným Komárkem spojuje. Poláček vedl skromný život a po odhalení nepřemýšlel, že by se přiblížil otcově velikosti nebo žil z nabyté slávy. Naposled je o něj známo, že ve Strakonicích prodával na tržišti ovoce a zeleninu a vánoční věnce, policie mu kvůli neprodloužené smlouvě k prodeji stánek zavřela. Z Kemrova dědictví neviděl nic.

Josef Kemr zemřel v roce 1995 na rakovinu. Poslední dny litoval, že svého jediného syna nepoznal víc. Měl na to čtyřicet tři let a svou velkou šanci propásl.