Bezesporu nejohavnější doktor v historii lidstva Josef Mengele se jako jeden z mála za své válečné zločiny nikdy nekál. S útěkem do Jižní Ameriky, konkrétně Argentiny a později Brazílie, se Norimberskému procesu, který by ho se svědectvími vězňů Osvětimského tábora smrti a nespočtem důkazů bez okolků poslal na smrt, zcela vyhnul a mohl žít klidný život v zahraničí, užívat si tropických pláží a krásných dam. Jedna z milenek se měla stát jeho manželkou.

Láska na první pohled

Než se na ni zaměříme, poodkryjme jeho vztah s první manželkou Irene Schönbein, kterou si vzal těsně před vypuknutím druhé světové války. Jiskra přeskočila během Mengeleho rezidentury v nemocnici v Leipzigu roku 1936, kde Irene pravděpodobně také pracovala. O rok později se Mengele stal oficiálním členem nacistického hnutí a byl pověřen prací asistenta v Ústavu pro výzkum dědičnosti, biologie a rasové čistoty ve Frankfurtu. Irene ho do jámy lvové slepě následovala; právě tam se Mengele fascinoval pokusy na dvojčaty svého nadřízeného a ředitele instituce Otmara von Verschuera.

Irene si vzal 28. července 1939. Manželství trvalo dlouhých 9 let, ale šťastné rozhodně nebylo. S narukováním do války o rok později zůstala Irene sama doma. Mengele ani nepodezíral, že by jej někdy mohla podvést, byla mu zcela oddaná, podobně jako jeho oběti, které doufaly, že milou tváří Anděla smrti přesvědčí, aby je ušetřil.

Nevěra jako pomsta

Josef Mengele měl odvěký problém se svými dvěma mladšími bratry Aloisem a Karlem. Toužil je ponížit, dokázat jim svou moc a důležitost. S postavením vrchního lékaře koncentračního tábora se mu to podařilo. Ale zřejmě to nestačilo. Ač Irene miloval, toužil své bratry ranit ještě víc, a tak se zapletl s Aloisovou manželkou Ruth. Nakonec to bratrovi zatajil, ten se to dozvěděl poté, co financoval bratrův útěk do Jižní Ameriky, a Josefa zavrhnul.

Rok před koncem války se Irene a Josefovi narodil syn Rolf. S ním však Mengele neměl téměř žádný vztah, a to právě kvůli svému úprku. Věděl, že konec války znamená dvě věci: utéct, nebo zemřít. Mengele měl to štěstí, že na ruce neměl vytetovanou krevní skupinu, a po propuštění ze zajateckého tábora nedaleko Norimberku se mohl vmísit do řad obyčejných vojáků a začít nový život v Horním Bavorsku.

Tři roky ho Irene se synem navštěvovala. O manželovi měla mylnou představu, že je nevinný a žádných pokusů na lidech se nedopouštěl. Kdyby se dozvěděla pravdu, nejenže by se okamžitě rozvedla, ale pravděpodobně by ho i udala.

Manželka mrtvého bratra

Roku 1949 vyplul do Jižní Ameriky, než se tak stalo, s manželkou se rozvedli. Přes počáteční snahu zavděčit se Irene a nebezpečnými cestami do Německa navázat vztah se synem Rolfem, to Mengele vzdal. Během desetiletí samoty a než si vzal manželku svého bratra Karla měl Mengele v tropickém ráji několik milenek. Jedna z nich se později údajně stala jeho manželkou.

S ženou svého zesnulého bratra Karla a jejich synem Karlem Heinzem strávil Josef v roce 1956 lyžařskou dovolenou ve Švýcarsku. Přítomen byl i syn Rolf, kterému byl Mengele představen jako strýc Frtiz. O dva roky později se Marta za Josefa provdala a i se synem přestěhovala do Buena Aires. Jejich pobyt to byl krátký, v roce 1960 se Marta i Karl stěhují zpátky do Německa. Není jisté, kdy a proč se pár rozvedl, lovci nacistů ale objevili rozvodové papíry s jejich jmény a adresou v Bueno Aires.

Utajená třetí žena

Marta byla oficiálně jeho poslední ženou. Výpovědi svědků a obyvatel Bertiogy v Sao Paolu, kde Mengele zemřel, ale zmiňují ještě jednu manželku. Poznali se krátce poté, co se přestěhoval do Brazílie, a jejich milostná aféra trvala do doby, než odjel do Švýcarska a shledal se s Martou. Jakmile nastal konec Mengeleho druhého manželství, sestěhovali se k sobě a vzali se. Jméno ženy je dodnes neznámé.

Mengele zemřel 7. února 1979 utopením v oceánu, pravděpodobně v důsledku křeče nebo infarktu. Identifikace těla proběhla až s testy DNA v roce 1992.