Josef Šebánek strávil několik let ve svém rodném Podskalí u Prahy a pak se přestěhoval do Karlína, kde žil celý život. Jako syn řádového zaměstnance ho nic nevedlo k umění, na výběr studia příliš nedbal a vzal první, co se namanulo.

Muž mnoha talentů

U vystudované automechaniky nezůstal a za svůj život, respektive předtím, než sjel na dráhu profesionálního herce, vystřídal zaměstnání jako dokázal málokdo: Byl již zmiňovaným automechanikem, vorařem, taxikářem, lesním dělníkem, znovu automechanikem v ČKD, autodopravcem, soustružníkem, podnikatelem, řidičem autobusu a náklaďáků, autojeřábníkem a leteckým mechanikem.

Nebýt známosti v rodině, k herectví by nikdy nepřičichl. Typická česká nátura vzbudila v rodinném příteli a kameramanovi Miroslavu Ondříčkovi netušený zájem. Dokázal si Šebánka představit ve filmu, kde by ztvárnil přesně sám sebe. Napadlo ho představit mu svého dobrého kamaráda režiséra Miloše Formana. Ten byl stejně očarován.

Forman Šebánka poznal blíže, a nabídl mu roli ve filmu Lásky jedné plavovlásky. Josef celý život pracoval rukama a měl za to, že aby někdo byl hercem, musí se naučit celý scénář nazpaměť a přivlastnit si osobnost někoho jiného. ,,Říkám to přece jde mimo mě, já na tohle nejsem," vzpomínal Šebánek v jednom rozhovoru. ,,Ale tak nakonec jsem si řekl proč ne, je to zas něco novýho, zkusit se má všechno."

Ecce Hogo Tobolka

Byl to úspěch. Forman ho před kamerou zbožňoval a Šebánka to bavilo. V roli si mohl ponechat kus sebe, takže úplně nepředstíral, a rozhodl se pro tuto novou kariéru. Forman ho obsadil i do Hoří, má panenko, kde si Šebánek střihl roli člena plesového výboru. O klasického tátu, co miluje fotbal a diktuje svou ženu, se režiséři komedií prali. Šebánek začal úzce spolupracovat s režisérem Jaroslavem Papoušek. Než se oba vrhli na komediální trilogii, natočili film Nejkrásnější věk. A pak přišly Homole.

Komedie Ecce Homo Homolka se stala pilířem Šebánkovy kariéry. V životě by si nemyslel, že ho bude znát celé Československo a že ho budou uctívat. Ne doslova, ale měl davy fanoušků, lidé ho poznávali na ulici, chtěli od něj něco podepsat nebo si jen tak popovídat. Šebánek jim většinou povyprávěl nějaký vtip nebo příhodu z natáčení. Slávu si užíval, bylo to něco jiného než tisíc a jedna prací, které mu kromě tragické výplatnice nepřinesly nic dalšího.

Film se rozrostl o další dva díly, Hogo Fogo Homolka a Homolka a Tobolka a Šebánek, tedy děda Homolka, protože jinak ho fanoušci nenazývali, si neměl na co stěžovat. Ale něco tu přece jenom bylo.

Zdraví, odvěký nepřítel


Jeho zdraví. Už v posledním díle trilogie se necítil dobře a do hraní se nutil. Doktoři mu diagnostikovali nádor na močovém měchýři, naštěstí šlo o nezhoubný typ. Věčný pivař a gaučový povaleč nepřekvapivě trpěl i cukrovkou a problémy se srdcem. Varování, že by měl omezit alkohol a konzumaci tučného jídla, šly jedním uchem dovnitř a tím stejným poputovaly ven.

Po Tobolce natočil svůj poslední snímek Maturita za školou a kariéru přehodil přes opěradlo křesla před televizí. Nakonec se přeci jenom rozhodl uposlechnout rady odborníku a zhubl. Zemřel 13. března 1977 ve věku 61 let. Nekrolog se pravděpodobně nerozšířil tak rychle, jak se mohlo očekávat, protože i po smrti se mu na stole hromadily filmové nabídky.