Historku o nepovedené dceři vyprávěl tento oblíbený umělec ve svém rodném Podskalí na jihu Čech. Ta se na něj naštvala, protože na příběhu nebylo ani zbla pravdy. „Prosím tě, to jsou lidi na vesnici, nemají z čeho žít, něco jim musíš hodit,“ cituje vtipálka web idnes.cz. Takových příběhů měl v rukávu nespočet, lidé milovali ho poslouchat. Když se v jeho vyprávění objevilo nějaké sprosté slovo, jako by ani sprosté nebylo, zkrátka do příběhu zapadalo. Až takový byl um tohoto talentovaného automechanika, řidiče taxíku a voraře. 

Jeho dcera nebyla ušetřena ani dalšího výmyslu, který si tento bodrý chlapík umanul. Dozvěděl se totiž, že její šéf má na chalupě krásné žížaly. A protože byl velmi zapáleným rybářem, trval na tom, aby dcera šéfovi poručila je dovézt. Ta samozřejmě namítala, že něco takového je absolutně nepřípustné, ale už zřejmě tušíte, jak to dopadlo. Žížaly se převozu dočkaly, a to ještě podle tatínkova přesného návodu, aby se náhodou po cestě nezapařily. 

Jeho přístup k životu se může jednomu zdát poněkud rázný a jeho chování k lidem až protivné a panovačné, nicméně pod touto skořápkou se skrýval milý a hodný tatínek i dědeček. Nicméně jeho nátura se promítla i do „dědečkovství“, když svým vnoučatům předčítal pohádky. Šípková Růženka se tak nepíchla do prstu o růži a neusnula věčným spánkem, nýbrž se „prostě píchla a krvácela jako kráva.“ 

Nebyl schopný si zapamatovat víc jak dvě věty

Svérázné vystupování a osobitý přístup k životu samozřejmě nezůstal dlouho bez odezvy, o to spíše, když se jeho neteř provdala za Miroslava Ondříčka. Ten ho seznámil s Milošem Formanem, který byl naprosto nadšený a chtěl jej obsadit do filmu. Manželka prozatím nic netušícího budoucího oblíbeného herce protestovala a namítala, že to absolutně nepřipadá v úvahu, jelikož její muž není schopný si zapamatovat více jak dvě věty. Forman byl u vytržení, přesně to potřeboval! 

A tak se stalo, že svůj filmový debut měl ve Formanově snímku Lásky jedné plavovlásky, kde ztvárnil roli otce klavíristy Mildy. „Nikdy jsem mu neukázal scénář. Každou scénu jsem mu předehrál, aby věděl, jak si ji představuji. Pak jsme to rovnou bez zkoušení sjeli. Před kamerou se obvykle stával sám sebou a slova mu sedla jako ulitá,“ pochvalovali si talent neherce režisér Forman.

Se spoluprací byl režisér natolik spokojený, že o dva roky později mu dal další roli ve filmu Hoří, má panenko. Nicméně jeho nejslavnější postava teprve čekala, až ji dá svůj osobitý výstup. Jaroslav Papoušek ho musel dokonce přemlouvat, aby si zahrál dědu Homolku ve slavné trilogii. Zafungovalo až to, že mu Papoušek řekl, že si ho samotní herci vyžádali. Jak jistě už tušíte, jedná se o Josefa Šebka neboli Pepiho, jak mu říkali doma. 

Chřadl před očima, zemřel synovi v náručí

Když už se konečně mezi herci začal cítit jako jim rovný, a ne jako přítěž, což sám často říkával, protože „opravdovým” hercem nebyl, přišla zdrcující zpráva. K jeho již od mládí trvající srdeční nedostatečnosti se nyní přidala ještě cukrovka a špatně fungující ledviny. To Šebka distancovalo od přijímání dalších hereckých nabídek. A že jich bylo. Diváci ho zkrátka milovali a chtěli dědu Homolku vídat v televizi dál.

Jeho stav se zhoršil pak už natolik, že si nechal narůst plnovous, protože nechtěl plýtvat silami na holení. Síly mu nestačily už ani na navštěvování jeho milované chaty na Orlíku, přestal mít vůli žít, radost ze života se vytratila. Josef Šebek zemřel 13. března roku 1977 v Praze na zástavu srdce. „Nesl jsem mu drštkovou polévku a škvarkové placky, které měl tak rád,“ vyprávěl poslední vzpomínku na svého otce jeho syn Bohumil v dokumentu České televize Předčasná úmrtí. Tatínek mu zemřel v náručí. 

Zdroje: idnes.cz, cnn.iprima.cz