Zdroj: Shutterstock.com / Profimedia.CZ
Jaký byl osud Josefy, vdovy po Rudolfu Slánském: komunisté jí připravili peklo
Josefa Slánská se zpočátku domnívala, že ji unesli západní agenti. Z únosců se k jejímu překvapení vyklubali příslušníci StB. Tvrdili, že její manžel zradil vlast a osnoval spiknutí. Josefu nutili, aby to dosvědčila. Když odmítla, odvezli ji do ruzyňské věznice.
Přátelské vztahy mezi komunistickými funkcionáři měly mělké kořeny. Stačilo, aby se Stalin rozhodl očistit jak sovětské, tak zahraniční řady vysoce postavených soudruhů od veškerých "židovských živlů", a Klement Gottwald bez rozpaků podepsal rozsudek smrti pro svého blízkého kamaráda Rudolfa Slánského, jehož otcem byl židovský obchodník.
Slánský byl přitom komunistické straně z duše oddán a prosazoval tvrdé postihy vůči všem reakcionářům. Sám přispěl k likvidaci demokracie v Československu a teprve nyní na vlastní kůži pocítil, kam může vyústit diktatura v praxi.
Jeho manželka Josefa měla vlastně štěstí, že se proces odehrával v ČSR; pokud by to bylo v Sovětském svazu, skončila by i s dětmi v sibiřském gulagu. Českoslovenští soudruzi byli milostivější, ačkoli jen o trošičku. Vyhostili ji do obce Razová u Jeseníků a přidělili ji místo v nedaleké lisovně nových hmot. Musela bydlet ve vlhké chalupě u potoka, kde její malá dcerka Marta trpěla astmatem a zápaly plic. Syn Rudolf nesměl pokračovat ve studiu a taktéž nastoupil do továrny.
Ještě předtím ovšem Josefa strávila několik měsíců v ruzyňské cele. Vyšetřovatelé jí pouštěli nahrávky výpovědí jejího manžela a vyhrožovali, že zabijí jejich děti. Nechápala, co od ní vlastně chtějí. "Řekli mi rovnou, že si mé výpovědi napíší beze mne a že k tomu nepotřebují ani můj podpis," vzpomínala později.
Po propuštění byla Josefa s dětmi držena v chatě poblíž Prahy, odkud ji StB vozilo na další výslechy. Ty skončily až poté, co byl Rudolf Slánský popraven. Teprve tehdy jeho rodina putovala do vyhnanství v Razové.
Návrat do Prahy jí strana umožnila až v roce 1955, kdy už nebyl naživu ani Stalin, ani Gottwald a poměry se uvolnily. O pět let později mohla Josefa nastoupit na místo korektorky ve Státním technickém nakladatelství a její manžel byl v průběhu 60. let rehabilitován. Přes všechno prožité utrpení Josefa nadále věřila v komunistické ideály; oči jí jednou provždy otevřely až sovětské tanky v roce 1968. Podepsala Chartu 77 a stala se disidentkou. Zemřela v roce 1995 ve věku 82 let.
