Josefína, vlastním jménem Marie Josèphe Rose Tascher de La Pagerie, vyrůstala na francouzském ostrově Martinik, kde její rodiče vlastnili třtinovou plantáž. Ačkoli byli urozeného původu, svou dceru šlechtickým mravům neučili; volně pobíhala okolo a jedla spoustu sladkostí, až si zcela zkazila zuby. Když jí bylo 16 let, otec ji odvezl do Francie, aby ji tu provdal za důstojníka Alexandra de Beauharnaise.

Dohodnuté manželství nebylo šťastné; manželovi se nezamlouval Josefínin zčernalý úsměv a neměl pochopení ani pro její venkovské mravy. Krátce poté, co se jim narodilo druhé dítě, od rodiny odešel a toulal se po nevěstincích. Josefína se s dětmi uchýlila do kláštera, kde se postupně naučila bontonu dvorních dam.

Francouzská revoluce vnesla do jejího života drastickou změnu: její manžel byl popraven, ona sama gilotině unikla jen díky vlivným kontaktům svého otce. V pouhých 21 letech byla najednou vdovou, musela se starat o dvě děti, a nikdo ji finančně nepodporoval.

Brzy se však ukázalo, že Beauharnaise své ženě křivdil, když ji odmítal jako neatraktivní; o mladou vdovu projevovalo zájem tolik bohatých mužů, že se o svou budoucnost rázem přestala strachovat. Pánové zahrnovali Josefínu penězi i drahými dárky a ona jim za to věnovala své něžné přátelství. Až se jednoho dne setkala s Napoleonem Bonapartem, který k ní vzplanul věčnou vášní a pojal ji za manželku.

Dodnes se zachovala celá řada erotických dopisů, které Napoleon své ženě posílal. Historiky nejvíc zaujala věta: "Drahá, vracím se domů, nemyjte se."

Z této doušky lze vyvodit, že francouzského vůdce obzvláště vzrušoval pach manželčina nemytého těla. Zároveň ho zřejmě provokovala její nestálost: přestože už byli manželé, Josefína nepřerušila kontakty se svými milenci. Napoleon žárlil, věrnost však nezachovával ani on.

Přes všechny otřesy by spolu bývali vydrželi až do smrti, kdyby Napoleona netlačila povinnost zplodit dědice trůnu. Josefíně se nedařilo otěhotnět, a tak se její manžel po dlouhé a bolestné rozvaze rozhodl pro rozvod. Jeho druhou manželkou se stala Marie Luisa Habsbursko-Lotrinská. Napoleon prý během obřadu zabručel: "Beru si jenom dělohu."

Josefína se stáhla do ústraní a věnovala se pěstování růží. Když v roce 1814 nečekaně ve věku 50 let zemřela na akutní infekci, Napoleon byl zdrcen. "Byla to jediná žena, kterou jsem opravdu miloval," zapsal do svých záznamů.