Z Konga do Prahy

Joseph Dielle je židovského původu a pochází z Konžské republiky. Jeho otec, který se prý dožil úctyhodného věku 104 let měl dvě manželky, a tak má Joseph devět bratrů a deset sester. Když pracoval v místní televizi jako redaktor, všiml si ho československý velvyslanec a nabídnul mu výměnný studijní pobyt. Joseph souhlasil, dostal se tak do Prahy, kde v letech 1982-1984 studoval režii na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění v Praze. A zrovna v té době potřeboval režisér Dušan Klein do svého filmu obsadit roli zahraničního studenta medicíny…

Joseph v castingu uspěl. A tak si v Jak básníkům chutná život a Jak básníci přicházejí o iluze zahrál Numiru Cassa Thombe alias Mirečka, který potřebuje ženskou náruč, aby udělal zkoušku, a který diváky okouzlil svým úsměvem a nefalšovanou „lámanou češtinou“.

Z Prahy do Konga

Skončilo natáčení, skončila studia a Joseph se vrátil do rodného Konga. Vybaven znalostmi a nějakou tou „kačkou“ se zabydlel ve velkoměstě Pointe-Noire. Zde se zasadil o založení komerční televizní společnosti DVS plus a stal se jejím ředitelem. Díky mnoha pořadům zahraniční produkce se jí velmi dařilo, a tak „Mireček“ vydělával hodně slušné peníze. S manželkou Josefínou, kterou znal již před odjezdem do Československa, si zařídil svůj dům velmi hezky a moderně. Pořídili si – dle posledních dostupných zpráv – pět ratolestí.

Mirečkovu roztomilou češtinu vám může připomenout následující video:

Zdroj: Youtube

V následujícím mini videu Mireček a čeština ještě jednou:

Zdroj: Youtube

Zařinčely zbraně

Josephovi se dařilo velmi dobře, alespoň se to dá předpokládat, ale pak začala krutá válka, známá jako Velká africká válka či Druhá válka v Kongu (1998-2003), druhý nejkrvavější konflikt od druhé světové války, jak se uvádí. O život přišly miliony lidí, především civilisté. V trosky obrátila i život „našemu“ filmovému studentovi medicíny. Válku přežil, přišel však o práci, jeho dům ozbrojenci vyrabovali…

Na pobyt v Praze a natáčení Básníků mu zbyly jen vzpomínky a pár fotek, a prý kožená taška od Bati, kterou si, kromě dalších suvenýrů, přivezl z Prahy. Ta válečným plenitelům do oka nepadla. Obnovit chod televize už z politických důvodů nesměl. Ocitl se na dně, žil v nuzných podmínkách a o přežití se musel poprat. A lze jen věřit, že o veškeré iluze nepřišel, a že mu „život zase chutná"...

Zdroje: www.lifee.cz, www.tvguru.cz, www.blesk.cz