Zdroje: en.wikipedia.org, www.ancient-origins.net
Zapomenutí Jotvingové
Baltský kmen Jotvingů měl mnoho jmen. V kronikách a dochovaných zápisech je nacházíme jako Jatvingy, Jatvěgy, Súdy či Jačvingy. V českých análech zmiňuje král Zikmund v roce 1325 jejich území jako Suderlandt, případně Jetuen. Právě pro jejich četné označování je pátrání po kmeni válečníků poměrně náročné. Historici se domnívají, že první zmínka pochází již z doby Hérodota, který je nazval kmenem Neuri. Obávaní Jotvingové obývali území, které dnes připadá Polsku, Litvě a Bělorusku.
Byl to kmen, jenž měl nejužší vazby na Litevce a Prusy. Jejich řeč byla z rodiny indoevropských jazyků a nejvíce se podobala pruštině. Bohužel i jejich řeč súdvština čili jotvingština zanikla, když byla v 19. století zakázána Germány, kteří opanovali jotvingská území čili Súduvu.
Pobaltské národy kolem roku 1200.
Čím Jotvingové prosluli?
Jotvingové byli považování za nebojácné a schopné válečníky. Dokázali nejen bránit svá území, ale také byli často najímáni, aby se připojili k jiným vojskům. Armáda sousedních králů tak nejen posílila, ale také nemusela proti mocnému kmeni bojovat.
O jejich tradicích a kultuře nemáme vůbec žádné informace. Veškeré zápisy i definice jejich vlastního území vychází ze záznamů o válečných taženích a bitvách, jichž se zúčastnili a jimiž prosluli. Předpokládá se, že byli podobní ostatním pobaltským národům či kmenům ze severu.
Jotvingové byli obávanými válečníky, které si najímali i sousední panovníci.
Vzestup a pád bojovných Jotvingů
Jotvingové bojovali například na straně kyjevského knížete Igora proti císaři Byzantské říše, ale také Vladimíra I. Kyjevského. Ve středověku napadali města jako Lublin, Volyni či Mazovsko. Byli téměř nezastavitelní. Jejich nájezdů se obávala celá střední Evropa.
Jotvingové utržili porážku ve slavné bitvě proti krakovskému vévodovi Boleslavu V. v roce 1264. Kmen byl natolik oslaben, že o něm na několik desetiletí nebylo slyšet. Bohužel následovalo napadení křižáky, které zasadilo národu další tvrdou ránu, z níž se už nikdy nevzpamatoval.
Další záznamy se týkají jen jejich specifického jazyka - směsice všech okolních řečí. V 16. století bylo známo 32 vesnic, kde se mluvilo jotvingštinou. Při sčítání lidu v 19. století se k této národnosti přihlásilo ještě okolo 30 tisíc obyvatel Běloruska. Tím veškeré stopy Jotvingů v pobaltské oblasti končí a kdysi obávaný národ se tak zcela vytratil z dějin Evropy.
Podívejte se na krátký výňatek z dokumentu v angličtině, který se týká baltských kmenů a posledních pohanů v Evropě.
