Nejhorší zločin Julia Caesara: Zmasakroval 150 000 žen a dětí a byl na to hrdý

Julius Caesar v čele armády.

Julius Caesar v čele armády.

Foto: Morphart Creation / Shutterstock.com

Nizozemští archeologové již 30 let vykopávají z naleziště v Kesselu v provincii Brabat v jižní části Nizozemska památky, o nichž se domnívají, že souvisejí s Juliem Caesarem. Nyní bylo potvrzeno, že zde Caesar zabil 150 000 lidí v epické bitvě s germánskými kmeny v roce 55 př. n. l. Julius Caesar měl prostředky a vojenské zkušenosti, aby kmeny zničil, a sám pak o bitvě vyprávěl, když psal o galských válkách v Commentarii de Bello Gallico. Byl na tento masakr dokonce hrdý.

Římský diktátor Julius Caesar ve čtvrté knize svého díla De Bello Gallico podrobně popsal události, které vedly k masovému zabíjení, jež je údajně nejstarší známou bitvou na nizozemské půdě. Nizozemští archeologové nyní nález s určitostí potvrdili, jelikož uhlíkové datování a další geochemické procesy určily, že artefakty souvisejí s rozsáhlým bojištěm. Od roku 1975 byly v Brabant Kessel objeveny hroty kopí, 20 železných mečů, přilba, přezky na opasek a další kovové artefakty z doby železné, stejně jako mnoho kostí. Výzkumu byly podrobeny nejen kostry lidí, ale i další artefakty z naleziště. Odkryté archeologické pozůstatky pocházejí z doby rozkvětu Julia Caesara v prvním století a jedná se přesně o místo, kde se masakr udál.

 Pinterest

Caesar své vítězství ještě zveličil

Navzdory historickému záznamu bitvy v osobních slovech samotného Julia Caesara bylo přesné místo bitvy moderním vědcům a historikům před tímto objevem neznámé. "Je to poprvé, kdy byla explicitně prokázána přítomnost Caesara a jeho vojska na nizozemské půdě," říká Nico Roymans, archeolog z VU University v Amsterdamu o objevu, který změní historii. Sám Caesar bitvu popsal a podle jeho vyprávění se dokonce holedbal, že oba germánské kmeny Tencteri a Usipety zcela vyhladil, což by znamenalo zhruba 400 000 mrtvých. Výzkum však ukázal, že tolik jich nebylo, a potvrdil počet 150 000-200 000 ztracených životů.

Ne přímo na bitvus germánskými kmeny, ale na jedno z mnoha Caesarových vítězství se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Kosti mluví za vše

Caesar byl velmi výjimečný vůdce; a to jak vojensky, tak politicky. Ale stejně jako každý člověk mel i své zvyky a rituály. A právě jedním z jeho zvyků bylo – jak to už u mocných bývá – zveličování. Julius Caesar až patologicky zveličovat svá vítězství a byl na ně hrdý, proto je všechna nechával pečlivě zaznamenat. Ovšem v jeho podání.

Mnohé jeho historky byly později prokázány jako přehnané, ať už díky historickým nebo archeologickým důkazům. A to je i případ bitvy proti germánským kmenům. Vědci a historikové, kteří se profesionálně zabývají výzkumem Julia Caesara, použili pro svůj historický závěr kromě jeho písemné zprávy o bitvě i další důkazy.

Pinterest

Pomoc Tencterům a Usipetům se zvrhla v masakr

Ukázalo se, že 150 000 vojáků uteklo, aby si zachránili život. Ale to se jim nezdařilo, protože byli povražděni vojskem Julia Caesara. To právě dokládají nalezené kosti. Jejich úkryt pak spolu s dalšími artefakty pohřbenými na místě nedaleko soutoku řek Waal a Meuse svědčí o genocidním masakru tragických rozměrů. Archeologové na místě pracovali třicet let, aby pak i díky geochemickým údajům dospěli k závěrům o temných událostech, které se odehrály před tisíci lety mezi Juliem Caesarem a Tencteri a Usipety. Tyto dva germánské kmeny přišly na jaře z východu od Rýna a požádaly Caesara o azyl. Ze svého území byly totiž vyhnány kmenem Suebů. Římský vůdce jejich žádost odmítl, ale místo toho jim navrhl, aby se o půdu podělili s jiným kmenem, který byl se Suebi rovněž nepřátelský. Tencteriové a Usipeti požádali o třídenní příměří, aby mohli nabídku zvážit, ale Julius Caesar náhle nařídil svým mužům, aby kmeny "násilně zničili".

 Pravděpodobná podoba Julia CaesaraPravděpodobná podoba Julia CaesaraZdroj: Profimedia.CZ

Masakr Caesar označil za genocidu

Poté co bylo dokonáno, římský vůdce pyšně oznámil, že vyhladil prakticky celou populaci a prohlásil akci za genocidu. Jednalo se zřejmě skutečně o jeden z nejhorších Caesarových činů, jelikož panovník vyslal svých osm legií a jízdu, aby prchající kmeny pronásledovaly. Legie je obklíčily a všechny - muže, ženy i děti - pobily. Jeho spis hovoří takto: "Germáni za sebou uslyšeli výkřiky, a když viděli, že jejich ženy a děti jsou pobity, odhodili zbraně a bezhlavě utíkali pryč z tábora. Když dorazili k místu, kde se stékají řeky Mže a Rýn, neviděli v dalším útěku nic dobrého. Velký počet z nich byl zabit a zbytek spadl do řeky, kde zemřel přemožený úzkostí, únavou a silou proudu."

Socha Julia Caesara ve Varšavě

Jak vypadal Caesar: Pověstný lamač srdcí trpěl velkým komplexem kvůli vzhledu

Zabíjení a rituály

Většina kosterních pozůstatků z naleziště byla rozbitá a poškozená. Stopy a díry v kostech ukazují na zranění kopím, mečem a střelou. Radiokarbonové datování ukázalo, že ostatky pocházejí z pozdní doby železné a analýza stroncia na zubní sklovině zase to, že mrtví nepocházeli z oblasti řeky Dutch. Zvláště zajímavé je, že některé z mečů byly nalezeny záměrně zničené nebo ohnuté, což badatelům naznačuje, že šlo o rituál. I když Caesar zřejmě neměl výslovně v úmyslu zničit germánské kmeny, musel si uvědomit, že jeho činy de facto vedou alespoň k částečnému zničení tohoto etnika. To vysvětluje, proč Caesar ve svých válečných zprávách bez jakéhokoli studu podrobně popisuje použití masového násilí proti galským a germánským národům, které se bránily římskému dobývání.

Zdroje:

www.ibtimes.co.uk, www.inquisitr.comwww.ancient-origins.net