Gaius Julius Caesar byl úspěšným politikem a vojevůdcem, který se proslavil výrokem „Veni, vidi, vici - Přišel jsem, viděl jsem, zvítězil jsem.“ Dokázal si podmanit celý římský stát. Jako první Říman pronikl až do Británie a za řeku Rýn. Díky vztahu s Kleopatrou měl také značný vliv i v Egyptě.

Rostoucí napětí mezi ním a senátem podle antických historiků pramenilo z jeho možných nároků na královský titul. V té době byl však Caesar diktátorem, takže není zcela jasné, proč by o toto postavení usiloval. Jeho chování však nasvědčovalo tomu, že by se mu nebránil. Nechával si opakovaně vkládat na hlavu diadém a tribunové lidu Gaiuse Epidiuse Marcelluse a Luciuse Caesetiuse Flaviuse nechal zbavit úřadu, když z jeho sochy odstranili vavřínový věnec, jež symbolizoval boha Jova a království. Tento krok způsobil, že již nebyl schopen zbavit se podezření, že usiluje o královládu.

Poslední kapkou byla příhoda, kdy senátoři udělili Caesarovi titul pater patriae („otec vlasti“) a jmenovali ho doživotně diktátorem. Tyto pocty měl politik přijat v sedě, aniž by se obtěžoval vstát. Velkou roli také hrál strach, že Julius nastolí krutou tyranii. Marcus Junius Brutus se spolu se svým přítelem a švagrem Gaiem Cassiem a dalšími muži, kteří se začali nazývat „osvoboditelé“ rozhodli, že ho zavraždí.

Caesarova smrt

15. března roku 44 př. n. l. Caesar dorazil na zasedání senátu v Pompeiově divadle a usedl na zlatý trůn. Čekaly ho poslední minuty života. Ty se začaly odpočítávat ve chvíli, kdy se ho Lucius Tillius Cimber zeptal, zda propustí jeho bratra z vězení. Jakmile dostal negativní odpověď, začal z Caesara strhávat jeho togu. Smluvené znamení zafungovalo. Kolem diktátora se vytvořil hlouček mužů, jež vytasili schované dýky. Jakmile se přestal hýbat, spiklenci se rozutekli. Trvalo tři hodiny, než ho sluhové našli a odnesli domů, kde ho prohlédl jeho osobní lékař.

Zdroj: Youtube

Ten po následné pitvě zkonstatoval, že z třiadvaceti bodných ran byla pouze jedna smrtelná. Zasáhla místo pod levou lopatkou. Dýka, vsunutá pod úhlem popsaným doktorem Antistiem, mohla způsobit tři zranění neslučitelná se životem. Buď zbraň přímo probodla srdce, propíchla plíci, čímž se naplnila krví nebo přerušila tepnu. Příčinou Caesarovy smrti tak bylo vykrvácení.

Italský vyšetřovatel Luciano Garofano se rozhodl, že vraždu Julia Caesara zrekonstruuje pomocí moderních technik a odborných analýz. Přizval si na pomoc lékaře a forenzní specialisty. Vytvořil tak 3D model těla, do kterého zasadil daný počet zranění. Zjistil tak, že i přesto, že se v senátu sešlo kolem 60 lidí, jen deset z nich mohlo být přímými útočníky.

Caesarova sebevražda

V příběhu o diktátorově smrti také figuruje dopis, který měl dostat cestou na shromáždění. Anonym ho měl varovat před spiknutím. Caesar si ho prý ale se slovy, že si ho přečte později, schoval. To je podle psychiatra z Harvardské lékařské fakulty Dr. Harolda Bursztajna nezvyklé chování. Podle něj byl vojevůdce důvtipným stratégem a tento krok napovídá jediné: Caesar už věděl, že umírá.

„Myslím si, že Julius trpěl epilepsií temporálního laloku a nemoc se stála rozšiřovala. Bohužel se projevuje ztrátou kontroly nad střevy, což špatně nesl. Možná se rozhodl, že než by čelil veřejnému ponížení, nechá se raději zavraždit," přemýšlí Bursztajn. S ním souhlasí i Luciano Garofano, který provedl psychologické profilování. Došel k závěru, že Caesarovy činy v posledních měsících jeho života mu měly vysloužit věčnou slávu.

Zdroj: Youtube

Půl roku před svou smrtí sepsal novou závěť, v níž jmenoval svého synovce Octaviana dědicem. Octavianus se tak stal prvním římským císařem. Každému římskému občanovi také slíbil, že po jeho smrti nemusí tři měsíce pracovat, aby ho mohl oplakávat a najít jeho vrahy.

Zdroj:

www.blesk.cz, www.cs.wikipedia.org, www.grunge.com