Ve srovnání se Sluncem je Jupiter jen malým puntíkem, nicméně ve vesmíru najdeme hvězdy, které jsou ještě menší. Například červený trpaslík EBLM J0555-57Ab má jen o chlup větší průměr než Saturn, a přesto získal výsadu nazývat se hvězdou. Jupiteru byl tento titul upřen vlastně z jediného důvodu - nemá dostatečnou hmotnost na to, aby v něm mohla probíhat jaderná fúze. Výše zmíněný trpaslík je 85krát hmotnější, což zážeh fúze umožňuje.

Plynného obra nám však nemusí být nijak líto; kdyby odborné definici hvězdy dostál a jaderné fúze v něm probíhaly, na naší planetě by nemohl vzniknout život. Vlivem jeho záření by teploty na Zemi vzrostly na neúnosnou výši a nejspíš by se zničila i atmosféra. Můžeme být tedy vděční, že se Jupiter vyvinul jako planeta a nikoli jako druhé Slunce.

Jak by naše soustava vypadala, kdyby se Jupiter proměnil v hvězdu? Podívejte se na video:

Zdroj: Youtube

Podobnost čistě náhodná?

Jsou tu ovšem další otázky, které astronomům vrtají hlavou. V první řadě jde o povahu a poměr plynů, z nichž se Jupiter skládá - 73 procent jeho hmoty tvoří vodík a 24 procent helium. V tomto ohledu se téměř shoduje se Sluncem, jež obsahuje 71 procent vodíku a 27 procent helia. Je možné, že měl původně ambici stát se hvězdou, ale nakonec se mu nepodařilo dosáhnout potřebné hmotnosti?

Na tomto scénáři by nebylo nic podivného. Když americký astronom Steven Stahler se svou kolegyní Sarah Sadavoy studovali zrod nových hvězd v mlhovině v oblasti souhvězdí Perseus, povšimli si, že se hvězdy obvykle rodí v párech jako binární systémy. Více než polovina starších hvězd podobných našemu Slunci si pak svého "partnera" uchovala dodnes. Tato zjištění vedla k hypotéze, že i naše soustava na svém počátku měla dvě hvězdy - nikdo ale neví, kam se poděla ta druhá.

Tajemná Nemesis

Podle Stahlera binární systémy po svém zrodu existují zhruba milion let, než se rozhodne o jejich dalším osudu - hvězdná dvojčata buď pokračují ve společné cestě, nebo se rozpadnou. Předpokládá se, že i naše Slunce kdysi mívalo své dvojče, které se postupem času odtrhlo a skončilo kdesi v útrobách Mléčné dráhy jako hnědý trpaslík. Tato hypotetická, nikdy neobjevená hvězda získala přezdívku Nemesis po obávané řecké bohyni odplaty.

Někteří záhadologové věří, že hrozivá Nemesis putuje po tajemné dráze a v pravidelných intervalech přináší světu zkázu - její gravitační síla prý mohla odmrštit směrem k Zemi meteorit, který vyhubil dinosaury. Vědci se na odtržené sluneční dvojče dívají střízlivějším pohledem a předpokládají, že ho ve změti hvězd naší galaxie nikdy nerozeznáme. Možná za ním ale nemusíme chodit nikam daleko. Třeba to byl právě Jupiter, s kým se Slunce mělo na počátku zpárovat, ale z plánu jaksi sešlo. K potvrzení této myšlenky je ovšem zapotřebí podrobnější zkoumání Jupiterova jádra a způsobu, jakým se zformoval. Největší plynný obr naší soustavy zatím zůstává planetou od začátku do konce.


Zdroje: https://www.sciencealert.com/, https://astronomy.com/, https://www.universeguide.com/