Slovenský herec Juraj Kukura je hercem, který se stal známým i za hranicemi našich zemí, zejména v Německu, kde jeden čas dost hrál. Dokonce až tak moc, že jej nařkli z emigrace. Jeho jméno je pro mnohé pamětníky ztělesněním vášně a charismatu. Není proto divu, že i v pokročilejším věku, v současných 77 letech, si herec udržuje umělecký i osobní elán.

Ale na budoucnost myslí, jak sám říká. Zarezervoval si i místo na hřbitově. A ne ladajakém! Umřít se ale rozhodně ještě nechystá, i když ze smrti strach nemá.

Raný život a herecká dráha

Juraj Kukura se narodil ve slovenském Prešově 15. března 1947. Byl sice synem úředníků, ale již od mladého věku ho lákal svět divadelního umění. Studoval sice střední průmyslovku, ale jako elév časopisu Film a umění se skutečně do tohoto světa záhy dostal.

A velmi brzy už se projevila jeho pravá vášeň pro herectví, která jej později zavedla až na bratislavskou VŠMU, kde studoval herectví a kde se stal ještě před absolvováním členem významných slovenských divadel. Byl členem činohry Nové scény a Divadla na korze.

Od roku 1976 měl stálé angažmá ve Slovenském národním divadle, kde je jeho jméno spojeno s velkými rolemi v klasických dílech jako Král Lear nebo Othello.

Německé působení

Jak jsme již zmínili, známý je i v Německu. V osmdesátých letech minulého století se jeho umělecký horizont rozšířil díky hostování v prestižních evropských divadlech, jako jsou mnichovské Kammerspiele, divadla v Bonnu, Basileji či Hamburku.

Zde se prosadil ve vážených postavách charakterních herců, což jen potvrdilo jeho mimořádný talent. Komunistický režim ho ale právě pro jeho časté pobyty v zahraničí, navíc „nežádaném zahraničí“, označil za emigranta.

Ani toto nařčení ho nezastavilo v jeho uměleckém růstu a rozvoji kariéry. A u lidí mu paradoxně ještě více pomohlo.

Podívejte se na věčného fešáka:

Zdroj: Youtube

Role a ocenění

Filmové umění pro něj bylo další velkou láskou. Prosadil se zejména jako milovník, krasavec a velmi charismatický herec v mnoha rolích.

Jeho výkony v československých filmech byly oceněny na mnoha festivalech. V roce 1978 dokonce získal na MFF v Karlových Varech cenu za mužský herecký výkon.

Po pádu komunismu se jeho cesta domů znovu otevřela a práce s režisérem Jurajem Jakubiskem na filmu Lepšie je být bohatý a zdravý než chudý a nemocný z roku 1992 byla v tomto ohledu jen začátkem nové etapy.

Dnes Juraj Kukura působí v Hamburku, Praze a v Bratislavě, kde zastává pozici ředitele Divadla Aréna.

Jako ředitel této instituce se zasloužil o zrod nové éry divadla, které se stalo platformou pro současná témata a moderní formy umění. Kromě toho se stal Juraj Kukura oblíbenou tváří německého divadla a televize a získal si srdce publikum svými výkony v seriálech Místo činu, Via Mala, Hotel Ráj a Helicops.

Za svůj přínos umění obdržel Kukura i medaili Za zásluhy, jíž přijal v roce 2017 z rukou českého prezidenta Miloše Zemana.

Co dělá dnes? Smrti se rozhodně nebojí.

I když Juraj Kukura dnes promlouvá o smrti s určitou rezervou, rozhodně se jí nebojí. Jak řekl médiím, je připraven: „Po poměrně složitých peripetiích se mi podařilo 'sehnat' hrobové místo na bratislavském Ondřejském hřbitově. Když jsem dostal povolení, stálo tam – Juraji Kukurovi se uděluje povolení na hrobové místo na Ondřejském hřbitově. Toto povolení platí tři roky, do té doby musí být úkon proveden. To bylo před dvěma a půl lety, takže mi zbývá půl roku života. Jestli do té doby nebudu mrtvý, mám problém!“ smál se herec v jednom z rozhovorů.

Stejně jako nemá strach z konce života, nemá rád slovo „stáří“. Kritizuje společenské vnímání stárnutí jako takového jako selhání nebo nemoci a preferuje nazývat věci pravými jmény. Sám by raději slýchal slovo „věk“. „Vždyť je to jen zlomek vteřiny. Ale stáří je podle mého názoru mnohem větší hloupost než smrt. U nás je to těžké, protože stáří je považováno za infekční nemoc. Všude ve světě, i tam, kde není tak silná rodinná struktura, vzbuzuje stáří úctu, pokoru a vážnost. U nás je považováno za selhání.“

Přibývající léta bere Juraj Kukura jako důvod k oslavě života, nikoliv jako důvod k obavám nebo lítosti. Ostatně, i když už to není ten lamač dívčích srdcí, stále ho v něm zřetelně poznáme:

Ale fit se udržuje jako mladík! Ještě nedávno chodil denně i patnáct kilometrů a stále je schopen podat skvělý výkon na divadelních prknech. Věnuje se rodině a je velmi hrdý na svého syna, Filipa Kukuru, biofyzikálního chemika na Oxfordské univerzitě.

Rodina je pro něj nadevše: „Nedovedu si představit svůj život bez rodiny – bez své úžasné ženy Táni a syna Filipa, který je držitelem mnoha prestižních mezinárodních vědeckých ocenění, a bez vnučky Elly, která začala chodit do školy, a bez své kočky Loly.“

A dodává: „Myslím, že život stojí za to žít – v každém věku. I když neříkám, že je to vždycky snadné. Ale už jen ten luxus žít v klidu, svobodně, mít co jíst a pít, je věc, které bychom si měli vážit, a měli bychom žít, jak nejlépe umíme.“

Podívejte se na jeho účinkování v jedné talkshow:

Zdroj: Youtube

Zdroje: zivot.pluska.sk, www.dobrenoviny.sk, www.csfd.cz/juraj-kukura, cs.wikipedia.org/wiki/Juraj_Kukura