Jaká byla skutečná příčina smrti Jurije Gagarina: Rusové obnovili vyšetřování

7. srpen 2019 četba na 2 minuty
Jurij Gagarin před nástupem do Vostoku v dubnu 1961.

Jurij Gagarin před nástupem do Vostoku v dubnu 1961.

Foto: profimedia.cz

Láhev vodky, srážka s pokusným balonem, žárlivý instruktor, mimozemšťané. Legend o příčinách Gagarinovy smrti se od 27. dubna 1968, kdy se MiG s prvním kosmonautem světa zřítil při cvičném letu nedaleko Moskvy, vyrojily desítky.

Teď má být všem spekulacím konec. Členové někdejší státní komise zveřejnili výsledky svého tehdejšího šetření. A ty jsou prý jednoznačné.

Ve výšce 4200 metrů zjistil Gagarin, že kokpit netěsní a přešel do střemhlavého letu. Při něm ztratil i s instruktorem vědomí a nikým neovládaný stroj se zřítil k zemi.

Podle názoru leteckého inženýra Igora Kuzněcova, který se účastnil vyšetřování tragedie v roce 1968, havárii letounu zapříčinils největší pravděpodobností mechanik, který připravoval stroj k letu a zapomněl zavřít ventilační panel v kokpitu.

Proto v něm došlo k poklesu tlaku a posádka letadla tak ztratila vědomí.

„Všechno nasvědčuje tomu, že příčinou tragédie byl lidský faktor, nekompetence jednoho z mechaniků, kteří připravovali letadlo,“ tvrdí Kuzněcov.

S teorií, že k havárii došlo po střemhlavém letu souhlasí i generál letectva Eduard Schercher.

Ten však na rozdíl od jiných odborníků tvrdí, že manévr nebyl vynucený a Gagarin jej pouze nezvládl. Oficiální propaganda ovšem něco takového nepřipouštěla. Hrdinové totiž nechybují.

Spekulace kolem smrti slavného letce může ukončit nové vyšetřování. Proti tomu však vystupuje expert na ruské armádní letectví plukovník Aleksandr Kuruskin.

„Provádět doplňující vyšetřování není třeba. O otevření vzduchotěsných kontejnerů, ve kterých se nachází úlomky letadla, nemůže být řeč,“ uvedl Kuruskin.

Radim Klekner, Alina Artjušenko

Akční letáky