Z jeho těla nenašli skoro nic. Že se jedná o Gagarina poznali vyšetřovatelé pouze z kusu kombinézy, v níž byly schované lístky do jídelny s jeho jménem. Látka visela na vrcholku břízy, která se tyčila nad hlubokým kráterem. Na jeho dně se pomstychtivě šklebil motor stíhačky MiG-15UTI.
Jurij Gagarin
Bylo 27. března 1968. Měl to být obyčejný den, který pouze začal docela nešťastně. Cestou na letiště z Hvězdného městečka se Gagarinovi porouchalo auto, takže musel dobíhat autobus. Z něj však záhy vystoupil, protože zapomněl propustku na základnu. Na letiště dorazil těsně před desátou hodinou dopolední. Promrzlý, ale motivovaný. Měly ho čekat poslední dva lety, jež neměly zabrat více než 30 minut.
Letoun MiG-15UTI
Gagarin nebyl začátečník. Během svých náročných povinností v rámci reprezentace Sovětského svazu studoval na Žukovského akademii a současně stál v čele oddílu kosmonautů. Postavení celebrity ho ale změnilo. Přestal sportovat, přibral, pil „jaho duha“ a zahýbal manželce. Po dokončení školy mohl, po několikaměsíční přestávce, opět pilotovat. Doufal, že se mu vrátí starý život, který měl ještě před svým letem do vesmíru.
Smrt Jurije Gagarina
Společnost mu v tento den dělal zkušený letec a velitel pluku při Středisku přípravy kosmonautů, plukovník Vladimir Serjogin. Společně stihačku zkontrolovali, prošli si plán letu a začali startovat. Netušili, že dostali špatné informace ohledně počasí. Místo toho, aby na obloze bylo „mírně nepohodlno", řádil prudký vítr, který si hrál na honěnou s hustými mraky. Z letiště Čkalovskoje vzlétli v 10:19 moskevského času.
Přes rádiové spojení ujistili řídící letového provozu, že je vše v pořádku. Po dvanácti minutách letu Gagarin požádal o povolení k návratu. To bylo naposled, kdy ho zaměstnanci řídící věže slyšeli. V 10 hodin a 31 minut se letadlo s posádkou střetlo se zemí.
Hrůzná nehoda
Když se ani po několika minutách letoun nehlásil a navíc zmizel z obrazovek radarů, vyhlásil řídící létání poplach. Nebylo jasné, co se vlastně stalo. Do vzduchu vzlétly vrtulníky a cvičný prostor obletěla letadla Iljušin Il-14. Trosky letadla a obrovský kráter byl nalezen až ve 14 hodin 50 minut v lese vzdáleném asi 3 kilometry od vesnice Novoselovo. Po pilotech nebylo ani vidu, ani slechu.
Na druhý den členové pátrací skupiny nacházeli kousky prstů, končetin, lebek a rozdrcených trupů. Našli také úlomek čelisti s jedním zlatým a jedním ocelovým zubem. Lékaři potvrdili, že ostatek patří Serjoginovi. Ani z letadla moc nezbylo. Zbytky motoru museli záchranáři vykopat ze sedmi metrové jámy.
Dvě minuty
Co se vlastně stalo? Průběh nehody a vyšetřování bylo dlouho státním tajemstvím. V dubnu 2011 byla k 50. výročí Gagarinova letu do vesmíru konečně odtajněna zpráva státní komise k vyšetřování havárie. Podle ní byl příčinou katastrofy prudký manévr při vyhýbání se balonové sondě, mrakům nebo hejnu hus. S tímto vysvětlením však nesouhlasí kolega Jurije Gagarina Alexej Archipovič Leonov a říká, že Rusové stále o nehodě mlží.
Tvrdí, že příčinou nehody byla tzv. vývrtka. Stav, kdy stíhačka přepadne na křídlo ve směru zatáčky, což způsobí značné přetížení a rozvibrování stroje. Ten se stane neovladatelným. Vývrtku měl způsobit letoun Su-15, jež měl v ten samý čas letět ve výšce kolem 10 tisíc metrů. PIlot Su-15 však zřejmě kvůli špatným meteorologickým podmínkám sestoupil níže a v nadzvukové rychlosti minul Gagarinovo letadlo. To se dostalo do jeho víru a v rychlosti 750 kilometrů za hodinu se začalo řítit k zemi. Kdyby byl stroj o zhruba 250 až 300 metrů výše, situace by se dala, podle rozborů katastrofy, zvládnout. K záchraně dvou životů tak chyběly zhruba dvě sekundy.
Zdroj:
