Justiniánský mor je pojmenován po Justiniánovi I., tehdejším císaři Byzantské říše. Sám císař se podle pramenů morem nakazil a uzdravil v roce 542, tedy v době vrcholící epidemie. V této době se mor začal čířit po námořních obchodních cestách, jimiž se dostal až do Konstantinopole, hlavního města Byzantské říše. Odhaduje se, že mor zde zabil 20 až 40 % obyvatel a celkově na něj zemřelo asi 25 % obyvatel Byzance. Tuto zkázu jen posilnila vysoká hustota obyvatelstva ve městech. Viníkem nemoci byl dýmějový mor, ačkoli v té době se mohl vyskytovat také plicní a septický mor. Každopádně kombinace to byla smrtelná pro obrovské množství lidí.

Na zajímavý dokument o výlučnosti justiniánského moru v češtině se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Mor se šířil po vodě

Příčinou justiniánského moru byly špatné hygienické podmínky – byl šířen černými krysami, zejména blechami z nich, které nemoc přenášely. Někteří odborníci také domnívají, že mor mezi sebou šířili i lidé, nejen krysy a blechy. Přenašečem mohly být i vši, rychlost přenosu ale nejvíce poukazuje právě na šíření přímo mezi lidmi.

Existují názory, že se justiniánský mor rozšířil po světě z Číny, Indie či Etiopie, odkud byl pak přenesen do Egypta a zbytku Byzantské říše. Ideální pro jeho přenos byly právě pozemní a námořní obchodní cesty. Nejvíce postiženou oblastí přitom bylo Středomoří, v průběhu 6. století se objevily zprávy o výskytu moru v Londýně i Německu.

Ničivá síla se nezastavila před ničím

V době vrcholící pandemie jen v Konstantinopoli umíralo denně 10 000 lidí, i když některé optimističtější předpovědi uvádějí asi polovinu! Faktem zůstává, že epidemie výrazně ovlivnila Byzantskou říši jak politicky, tak ekonomicky. Po pandemii byla značně oslabena a

nebyla již schopna účinně bojovat proti nepřátelům. Vymřela armáda i mnoho lidí, jež jí pomáhali například dodáváním potravin. Oslabená Byzantská říše nebyla schopna bojovat proti Lombardům ani Arabům, což předznamenalo její konec nejen mocenský, ale i hospodářský. Mor zdevastoval i obchod a zemědělství. Protože se snížil počet obyvatel, prudce vzrostla cena obilí a snížily se daňové příjmy. Justinián neměl se zničenými svobodníky slitování a, stejně jako v dobách před morem, požadoval každoroční daň nejen za každého jednotlivce i za jeho zemřelé příbuzné či sousedy. Během následujících 200 let se navíc mor ve vlnách opakoval.

Smrtící vlny pandemie

Za epicentrum justiniánského moru byl povařován Egypt, odkud kvůli byzantsko-perskému konfliktu epidemie šířila po celém Středomoří i dál do Mezopotámie, Galie a Irska, a dokonce i do Malé Asie. Největší ničivé síly dosáhla mezi třetím a šestým měsícem od svého vzniku. Pak začala ustupovat, aby se znovu objevila. V některých místech se ale konstantně držela i tři roky. Rozsáhlé epidemie moru pokračovaly opakovaně vždy jednou za generaci až zhruba do poloviny 8. století, kdy z dodnes nejasných důvodů přestaly.

Nové objevy

Ač se zdálo, že příčina justiniánského moru byla odhalena, novodobé výzkumy z roku 2013 poněkud pohled na pandemii změnily. Vědci totiž potvrdili spekulace, že příčinou moru byla bakterie Yersinia pestis. Tato bakterie je zodpovědná i za pozdější drtivou pandemii černé smrti (1347-1351). Ukázalo se, že starověké i moderní kmeny této bakterie byly nalezeny v ohoří na hranicích Kyrgyzstánu, Kazachstánu a Číny. Toto místo bylo v novodobých dějinách označeno za ohnisko nákazy.

Je úmrtnost nadhodnocena

Jak jsme již poukázali, počet úmrtí na Justiniánský mor je nejistý, a pravděpodobně nadhodnocený. Nové průzkumy hovoří o poměrně nižším počtu úmrtí. Lee Mordechai a Merle Eisenberg tvrdí, že mor sice mohl způsobit vysokou úmrtnost na určitých místech, ale nezpůsobil rozsáhlý demografický pokles, o němž se hovořilo, ani nedecimoval středomořské populace. Podle těchto vědců byly jakékoli přímé střednědobé až dlouhodobé účinky moru zanedbatelné. Samozřejmě i tato teorie má ale mnoho odpůrců.

Zdroje: study.com, cs.wikipedia.org, en.wikipedia.org/wiki/Plague_of_Justinian,www.sciencedaily.com