Jak vypadala největší epidemie středověku: Smrtící nemoc paralyzovala Evropu

Jarouš M Komořanský | 30. 11. 2021

Justiniánský mor byl první spolehlivě zaznamenanou pandemií dýmějového moru v historii. Až mrazivé je, že tato pandemie trvala celých 200 let a zemřelo během ní 30 až 50 milionů lidí. V té době se jednalo o téměř čtvrtinu horní hranice lidské populace. Justiniánský mor byl navíc pravděpodobně kombinací několika nemocí dohromady.

Justiniánský mor je pojmenován po Justiniánovi I., tehdejším císaři Byzantské říše. Sám císař se podle pramenů morem nakazil a uzdravil v roce 542, tedy v době vrcholící epidemie. V této době se mor začal čířit po námořních obchodních cestách, jimiž se dostal až do Konstantinopole, hlavního města Byzantské říše. Odhaduje se, že mor zde zabil 20 až 40 % obyvatel a celkově na něj zemřelo asi 25 % obyvatel Byzance. Tuto zkázu jen posilnila vysoká hustota obyvatelstva ve městech. Viníkem nemoci byl dýmějový mor, ačkoli v té době se mohl vyskytovat také plicní a septický mor. Každopádně kombinace to byla smrtelná pro obrovské množství lidí.

Na zajímavý dokument o výlučnosti justiniánského moru v češtině se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Mor se šířil po vodě

Příčinou justiniánského moru byly špatné hygienické podmínky – byl šířen černými krysami, zejména blechami z nich, které nemoc přenášely. Někteří odborníci také domnívají, že mor mezi sebou šířili i lidé, nejen krysy a blechy. Přenašečem mohly být i vši, rychlost přenosu ale nejvíce poukazuje právě na šíření přímo mezi lidmi.

Jaký byl průběh onemocnění morem? Z lidí se stávaly živoucí mrtvoly.
Magazín

Jaký byl průběh onemocnění morem? Z lidí se stávaly živoucí mrtvoly.

Existují názory, že se justiniánský mor rozšířil po světě z Číny, Indie či Etiopie, odkud byl pak přenesen do Egypta a zbytku Byzantské říše. Ideální pro jeho přenos byly právě pozemní a námořní obchodní cesty. Nejvíce postiženou oblastí přitom bylo Středomoří, v průběhu 6. století se objevily zprávy o výskytu moru v Londýně i Německu.

Ničivá síla se nezastavila před ničím

V době vrcholící pandemie jen v Konstantinopoli umíralo denně 10 000 lidí, i když některé optimističtější předpovědi uvádějí asi polovinu! Faktem zůstává, že epidemie výrazně ovlivnila Byzantskou říši jak politicky, tak ekonomicky. Po pandemii byla značně oslabena a

nebyla již schopna účinně bojovat proti nepřátelům. Vymřela armáda i mnoho lidí, jež jí pomáhali například dodáváním potravin. Oslabená Byzantská říše nebyla schopna bojovat proti Lombardům ani Arabům, což předznamenalo její konec nejen mocenský, ale i hospodářský. Mor zdevastoval i obchod a zemědělství. Protože se snížil počet obyvatel, prudce vzrostla cena obilí a snížily se daňové příjmy. Justinián neměl se zničenými svobodníky slitování a, stejně jako v dobách před morem, požadoval každoroční daň nejen za každého jednotlivce i za jeho zemřelé příbuzné či sousedy. Během následujících 200 let se navíc mor ve vlnách opakoval.

Smrtící vlny pandemie

Za epicentrum justiniánského moru byl povařován Egypt, odkud kvůli byzantsko-perskému konfliktu epidemie šířila po celém Středomoří i dál do Mezopotámie, Galie a Irska, a dokonce i do Malé Asie. Největší ničivé síly dosáhla mezi třetím a šestým měsícem od svého vzniku. Pak začala ustupovat, aby se znovu objevila. V některých místech se ale konstantně držela i tři roky. Rozsáhlé epidemie moru pokračovaly opakovaně vždy jednou za generaci až zhruba do poloviny 8. století, kdy z dodnes nejasných důvodů přestaly.

Nové objevy

Ač se zdálo, že příčina justiniánského moru byla odhalena, novodobé výzkumy z roku 2013 poněkud pohled na pandemii změnily. Vědci totiž potvrdili spekulace, že příčinou moru byla bakterie Yersinia pestis. Tato bakterie je zodpovědná i za pozdější drtivou pandemii černé smrti (1347-1351). Ukázalo se, že starověké i moderní kmeny této bakterie byly nalezeny v ohoří na hranicích Kyrgyzstánu, Kazachstánu a Číny. Toto místo bylo v novodobých dějinách označeno za ohnisko nákazy.

Je úmrtnost nadhodnocena

Jak jsme již poukázali, počet úmrtí na Justiniánský mor je nejistý, a pravděpodobně nadhodnocený. Nové průzkumy hovoří o poměrně nižším počtu úmrtí. Lee Mordechai a Merle Eisenberg tvrdí, že mor sice mohl způsobit vysokou úmrtnost na určitých místech, ale nezpůsobil rozsáhlý demografický pokles, o němž se hovořilo, ani nedecimoval středomořské populace. Podle těchto vědců byly jakékoli přímé střednědobé až dlouhodobé účinky moru zanedbatelné. Samozřejmě i tato teorie má ale mnoho odpůrců.

Zdroje: study.com, cs.wikipedia.org, en.wikipedia.org/wiki/Plague_of_Justinian,www.sciencedaily.com

Tagy Byzantská říše Čína Egypt epidemie Evropa Justinián I. Konstantinopol nemoc pandemie