Plovoucí Hirošima: Na sovětské ponorce K 19. většina mužů zemřela na ozáření

Jarouš M Komořanský | 28. 11. 2021

Jaderné ponorky představovaly zcela nový fenomén ve studené válce. Roku 1960 přibyla do sovětské flotily ponorka K-19, která dostala jméno Hirošima. Byla totiž stejně zkázonosná a za dobu, kdy byla v provozu, zabila neuvěřitelné množství lidí v celé řadě nehod, náhod a katastrof.

K-19 byla první ze dvou ponorek třídy Project 658 postavených Sovětským svazem v roce 1959, která byla uedena do provozu 17. října 1958. Jejím kapitánem byl Nikolaj Vladimirovič Zatejev.

Na dokument se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Studená válka

Mezi Sovětským svazem a Spojenými státy byl vždy nepsaný souboj o prvenství. Ve všem. Ani jedna země si nemohla dovolit ve studené válce technologicky zakrnět a nechat svému soupeři náskok. Ať již šlo o dobývání vesmíru nebo moří.

Dne 4. července v severním Atlantiku u grónského pobřeží měla ponorka cvičení, při němž selhal chladící systém. Nebylo možno ani přivolat pomoc. Byla to jen další ze série katastrof, jež toto plavidlo „spíchlé horkou jehlou“ od počátku do konce provázely. Byly zde i výbuchy, požáry, srážky a další řetězící se události.

Rychlost se nevyplatila

Hirošima byla rychlokvaškou. Byla vyrobena velmi rychle, právě jako reakce na americkou ponorku Nautilus. Už při její výrobě zemřelo deset lidí! A rychlost, s jakou byla vyrobena, na ní byla vidět, protože K-19 se s problémy potýkala od samého začátku. Nepovedený byl stroj nejen konstrukčně. Nosil i smůlu. Kromě problémů při samotné konstrukci se nepovedl dokonce ani zkušební ponor, z něhož musela být ponorka předčasně nouzově vynořena s rozbitým reaktorem.

Nekonečná řada problémů

Zpět ale k 4. červenci. Nehodu s chladicím systémem nebylo možné ohlásit kvůli nefungujícími vysílači a přidal se ještě větší problém – hrozil jaderný výbuch, protože se reaktor zahřál na 800 stupňů. Výbuch by přitom znamenal nejen konec ponorky, ale především přírodní a ekologickou katastrofu a politický konflikt.

Posádka nevěděla, co dělat, ale rozhodla se situaci napravit vlastním a rukama a mozkem. Reaktor byl manuálně ochlazován vodou, ale i přesto se radioaktivní páry již dostaly do ventilačního systému, a tak do celé ponorky. Ozářena byla nejen posádka K-19, ale i posádka druhé záchranné sovětské ponorky S-270, které přijela na pomoc poté, co kapitán Hirošimy odmítl pomoc Američanů. Stejně tak záření postihlo o tým opravářů. Starý reaktor byl však přece jen vyměnen. Posádka byla ozářena a její členové zemřeli do měsíce až dvou let po nehodě. Celkem přišlo o život 22 lidí.

Brutální vrah novinářky z ponorky utekl z vězení: Madsenovo zatýkáni bylo drama
Magazín

Brutální vrah novinářky z ponorky utekl z vězení: Madsenovo zatýkáni bylo drama

Jak už to tak v Sovětském svazu v té době bylo, celá katastrofa ohledně Hirošimy se držela pod pokličkou, a to až do roku 1990. Tehdy však vyšlo najevo i to, že v listopadu 1969 se K-19 srazila s americkou jadernou ponorkou Gato. Srážku vydržela a byla opět opravena, aby o tři roky později vzplanula v hloubce 120 metrů a zabila dalších 30 lidí.

Zdroje:

large.stanford.edu, en.wikipedia.org, en.wikipedia.org/wiki/Nuclear_submarine, www.securitymagazin.cz

Tagy Atlantický oceán havárie Hirošima ponorka Sovětský svaz Studená válka USA Wikipedie