Pokud jste dosud nevěděli, odkud se vzal název pro americký kontinent, Kaddáfí vám to vysvětlil: "Ameriku objevil arabský Emír Ká, podle něhož byl také kontinent pojmenován." Původní americké obyvatelstvo diktátor považoval za Araby, kteří z Libye a Jemenu migrovali do Ameriky přes Kanárské ostrovy.

Ve "vzácných chvílích volna" Kaddáfí sepisoval povídky a bajky. Vrcholným dílem jeho tvorby byla ovšem Zelená kniha formulující ideály revoluce. "Kdybych nebyl Vůdcem s velkým V, byl bych spisovatelem," říkal o sobě.

Není jisté, do jaké míry četl knihy jiných autorů, každopádně se však netajil svým obdivem k Williamu Shakespearovi, jehož stejně jako Indiány považoval za Araba. "Původně se jmenoval šejk Espír či šajch Aspír. Kvůli nejednotnému anglickému pravopisu bylo jeho jméno zkomoleno," prohlašoval plukovník.

Hrozivé pandemie nového koronaviru se Kaddáfí nedožil, a tak se můžeme jen domýšlet, jak by se asi v této kritické situaci jako vůdce zachoval a zda by COVID-19 bral na podobně lehkou váhu jako AIDS a malárii. "Problém s AIDS neexistuje. Virus HIV je mírný, není agresivní," prohlašoval vůdce s tím, že tyto nemoci vlastně Afriku chrání před vnějšími nepřáteli.

V roce 2009, tedy dva roky před svou smrtí, Kaddáfí zcela vážně navrhl Valnému shromáždění OSN, aby rozpustilo Švýcarsko. O švýcarské území se podle něj měly podělit sousední státy, tedy Francie, Itálie a Německo.

Diktátorova zášť vůči alpské zemi byla ryze osobní: ženevské úřady totiž zatkly jeho syna Hannibala pro podezření z týrání sloužících a propustily ho až na kauci ve výši 500 tisíc švýcarských franků (asi 13 milionů Kč). Kaddáfí "na oplátku" zatkl v Libyi dva švýcarské obchodníky a za jejich propuštění požadoval obdobnou sumu. U té příležitosti také varoval všechny své občany před obchodními kontakty se Švýcarskem. „Muslim, který obchoduje se Švýcary, je nevěřící,“ prohlásil.