Jana Janatová, provdaná Havlátová, původně ani nechtěla být přímo herečkou, na konzervatoři studovala balet. Během studia se nicméně zkusila přihlásit do konkurzu na televizní seriál My všichni školou povinní a režisér Ludvík Ráž si ji hned vybral do role nepříliš sympatické Jitky. Mladá dívka se v úloze osvědčila a brzy získala další hereckou příležitost, tentokrát v seriálu Synové a dcery Jakuba skláře.

Role dospělé Ludmily Karasové v seriálu Cirkus Humberto jí jako baletce přesně seděla na tělo; baletu se poté věnovala i profesně, nějaký čas působila v taneční skupině UNO a stala se sólistkou baletu HD Karlín.

Vystavování se v záři reflektorů však nebylo v souladu s její vírou. Jana se přidala ke Svědkům Jehovovým a z umělecké branže se zcela stáhla. "Herectví mi nevyhovovalo po morální stránce," vysvětlila médiím bez dalšího komentáře.

Osobní štěstí našla v manželovi a třech dětech, odstěhovala se za Prahu a otevřela si půjčovnu svatebních šatů v Benešově. S někdejšími kamarádkami, s nimiž se seznámila během natáčení seriálu My všichni školou povinní, se už dávno nestýká.

"Je to škoda," nechala se slyšet Michaela Kudláčková, kterou si ze seriálu pamatujeme jako Barču. "Ráda bych ji někdy viděla. Ale lidé v takových náboženských spolcích většinou se svým okolím nekomunikují, vlastně moc nekomunikují s nikým mimo tu skupinu lidí."

Protože se Michaela sama zabývá věštěním, opravdu není pravděpodobné, že by s Janou dnes mohla najít společnou notu. Víra možná hory přenáší, ale přátelství může někdy nadobro rozvrátit...