Příběh o ztraceném městě vyprávějí starobylé nápisy na kamenech nacházející se pod hustou vegetací na svazích hory Phnom Kulen v provincii Siem Reap v Kambodži. Mahendraparvata měla být místem pyšnící se promyšlenou infrastrukturou, kanalizací a moderními stavbami.
Jeho počátky se datují do devátého století, doby vlády Jayavarmana II., mocného krále a zakladatele Khmerské říše. „Vždy bylo podezření, že se metropole skutečně nacházela v horách, kde již před staletími postavili domorodci posvátné chrámy,” říká Damian Evans, vědecký pracovník Francouzské školy Dálného východu (EFEO) v Paříži. „Rozhodli jsme se proto tuto oblast prozkoumat pomocí metody lidar.”
Mahendraparvata
Lidar neboli „laser imaging, detection, and rangeing“ se využívá k vytváření map s vysokým rozlišením. Laser umístěný na letadle vysílá paprsky na zem a měří dobu, za kterou se světlo vrátí zpět. V kombinaci s archeologickými vykopávkami vědci v džungli objevili více než 600 nových struktur.
„Jedním z nejpozoruhodnějších odhalení je samotný půdorys města. Budovy byly zarovnány v mřížce táhnoucí se desítky kilometrů čtverečních,” říká Evans. „Vypadá to, jako by si někdo sedl a stavbu pečlivě naplánoval.” Mahendraparvata se tak stala nejstarší takto organizovanou metropolí v Kambodži. Ostatní podobně strukturovaná města v oblasti Angkoru předběhla o více než století.
Linar zároveň objevil snahu o vybudování unikátního a složitého vodohospodářského systému, kterému dominovala do skály vytesaná nádrž. „Obvykle se rezervoáry na zachytávání vody stavěly jako bazén. Zde chtěli lidé využít přírodní podloží. Z neznámých důvodu ale stavba nebyla dokončena, a proto nesloužila k zavlažování,” vysvětluje vědec. I když přehrada nebyla funkční, podle archeologů byla inspirací pro další umělá jezera, jež se stala určujícím prvkem Angkoru.
Zkáza města Mahendraparvata
Město Mahendraparvata existovalo pravděpodobně do 15. století našeho letopočtu a jeho zánik je spojován s problémy s vodním hospodářstvím a nedostatkem úrody. Nacházelo se totiž na místě, které nebylo vhodné pro pěstování rýže, jež byla v té době hlavní zemědělskou plodinou.
„Díky kombinaci archeologických vykopávek a 3D vzdušného skenování se před našima očima objevila mapa velké oblasti Angkoru. Nyní je naším cílem zjistit, kdy byla metropole na svém vrcholu a co se stalo s jejími obyvateli,” říká Damian Evans.
Zdroj:
