Vyvražďovací taktika Rudých Khmerů: Kdo nosil brýle a uměl číst, byl umučen

30. září 2020 četba na 2 minuty
Mnozí Rudí Khmerové byli ještě děti.

Mnozí Rudí Khmerové byli ještě děti.

Foto: Profimedia.CZ

V diktátorských systémech už je tak zvykem, že mezi prvními jsou pozatýkáni intelektuálové a vzdělanci, u nichž hrozí nebezpečí, že víc přemýšlejí a režimu se nepodvolí. Rudí Khmerové v Kambodži toto nepsané pravidlo dotáhli k absurdnosti. Zabíjeli takřka každého, kdo měl na nose brýle.

Vůdce Rudých Khmerů Pol Pot si vytvořil vlastní vizi ideálního komunistického státu, ve kterém by všichni obyvatelé pracovali na polích a žili ve společných komunitách. K tomu nebylo zapotřebí žádné odborné profese, a dokonce ani základního vzdělání. Naopak - čím méně toho lidé věděli, tím víc mohli být loajálnější vůči režimu. Nově vyškolení učitelé dětem vymývali mozky, aby donášely na vlastní rodiče. Původní vrstva inteligence měla být zneškodněna.

Učitelé, umělci, lékaři i studenti vysokých škol byli pozatýkáni, mučeni a zabíjeni, přičemž Rudí Khmerové ani nemuseli dokazovat, že šlo skutečně o osoby vzdělané. Stačilo, aby člověk nosil brýle, a hned byl označen za nebezpečného intelektuála. Zatčení byli po výslechu odváženi na tzv. vražedné pole, kde byli zastřeleni. Později režim začal šetřit municí, a tak byly oběti ubíjeny bambusovými holemi a motykami.

Učitelka Sovanna Soeung smrti unikla jen zázrakem. Když ji přišli vojáci zatknout, začala jejich lídrovi povídat příběh, jak byla zvyklá vyprávět dětem ve škole: "Jeden bohatý obchodník měl věrného psa, který hlídal jeho dům. Do vesnice přišel zloděj a namluvil místním lidem, že je pes zlý a má vzteklinu. Lidé mu uvěřili a psa zabili. Zloděj potom obchodníkovi vyloupil dům a zavraždil jeho rodinu. Vidíte? A já jsem jako ten pes. Jsem prosté, věrné, hloupé zvíře. Nejsem žádná učitelka, neumím číst, neumím se ani podepsat. Někdo vám to namluvil, podvedl vás, stejně jako ten zloděj v příběhu."

Na důstojníka z nějakého důvodu povídání zapůsobilo a rozhodl se Sovannu propustit. Šlo o zcela výjimečný případ, jiní takové štěstí neměli.

Protože se systematickému vyvražďování nevyhnuli ani lékaři, v Kambodži zkolabovalo nejen školství, ale také zdravotnictví. Chyběla základní péče, lidé a děti umírali na běžné nemoci. Během pouhých čtyř let (1975–1979) v zemi vymřela více jak čtvrtina obyvatel. Kdo nenašel smrt na vražedném poli, zemřel hlady nebo následkem chorob. Příšerný režim skončil až po vpádu vietnamských vojsk do Kambodži v roce 1979. Za zločiny Rudých Khmerů však nebyl nikdo odsouzen, sám Pol Pot dožil klidně v horách.

Akční letáky