Zvláštní "achátový" kámen
V roce 1883 se stal součástí mineralogické sbírky Přírodovědeckého muzea hezký achátový minerál. Byl zhruba 15 centimetrů velký. Měl kulovitý takřka pravidelný tvar. Tento ne příliš nápadný exemplář zůstal ve sbírce muzea dlouhých 175 let, aniž by se zjistilo, co je skutečně zač.
Krásně zbarvený kámen po téměř 180 letech zaujal Robina Hansena, jednoho z kurátorů minerálů v muzeu. Hansen světle růžový kámen pomáhal připravit, když se měl stát součástí výstavy chystané pro rok 2018 ve Francii. Právě cesta na výstavu minerálů pak pomohla odhalit jeho skutečný původ.
Během expozice minerálů se Hansen setkal s jedním z tamních prodejců, který se chlubil zachovalým dinosauřím vejcem. Toto náhodné setkání rozluštilo hádanku divného kamene Přírodovědeckého muzea.
„Když jsem se rozhlížel po výstavě, jeden z prodejců mi ukázal dinosauří vejce, které mělo kulovitý tvar, tenkou slupku a uprostřed tmavý achát. V té chvíli mi to došlo….Vejce vypadalo stejně jako achátový minerál, který jsem dovezl na výstavu," uvedl Hansen.
Počítačová tomografie odhalila pravdu
Jakmile Hansen spatřil dinosauří vejce jednoho z prodejců, rozhodl se jednat. Nechal achátový kámen prozkoumat odborníky na dinosaury v muzeu. Použili počítačovou tomografii, aby zjistili, co všechno kámen ukáže.
Pro více informací se podívejte na toto video:
Hustota kamene však zabránila CT skenu v získání detailnějších informací. Přesto se vědci shodli na tom, že tenká vrstva na povrchu kamene odpovídá složením krunýři či skořápce.
K odhalení pravdy vědcům pomohl fakt, že tento zvláštní kámen objevený na území Indie je shodný velikostí, tvarem i povrchovými rysy exemplářům titanosauřích vajec, které se nalezly v Číně nebo Argentině.
Závěr výzkumu byl jasný: Zvláštní artefakt není minerál, nýbrž dinosauří vejce. Předpokládá se, že stáří vejce je přibližně 60 milionů let. Pochází z doby, kdy byli titanosauři nejběžnějšími druhem dinosaurů žijícími v Indii.
Titanosauři kladli snůšky přibližně 30-40 vajec a na péči o své potomky se nijak nepodíleli. „Tento exemplář je dokonalým příkladem toho, proč jsou muzejní sbírky tak důležité," uvedl Hansen.
Vědci našli vysvětlení také pro achát, který se na vejci objevil. Došlo k tomu následkem sopečné činnosti, která způsobila, že se vejce po erupci uzavřelo do ztuhlé sopečné horniny. Vnitřní struktura se rozložila a do dutiny vejce se dostala voda bohatá na křemík, která vytvořila achátový exemplář, jaký vědci dlouhé roky považovali za kámen.
Zdroje: gizmodo.com, www.livescience.com, interestingengineering.com
