Díky novému objevu je možné, že se dozvíme více o hvězdných explozích a chemickém složení vesmírných objektů mimo naše rameno Mléčné dráhy. Pokud by se totiž skutečně ukázalo, že to tak je, pak by extraterestriální kámen Hypatia byl prvním důkazem dávné vesmírné exploze. Konkrétně jde o explozi supernovy "standardní svíčky", která je známa také jako supernova typu la. Tyto supernovy dostaly své jméno proto, že hoří trvale jasně, takže astronomům připomínají svíčku.
Jak Hypatia mátla vědce, sledujte zde:
Jak vzniká vesmírná skála?
Nová studie chemického složení Hypatie naznačuje, že kámen mohl skutečně vzniknout z kousků prachu a plynu obklopujících supernovu. Více se dozvíte zde: www.uj.ac.za
Exploze těchto supernov jsou velmi silné a dochází k nim v momentě, kdy bílý trpaslík pohltí jinou hvězdu.
Proces splynutí plynu a prachu je však velice pomalý – trvá miliony let, než vznikne vesmírná skála.
"V jistém smyslu bychom mohli říci, že jsme zachytili výbuch supernovy la přímo při činu, protože atomy plynu z výbuchu se zachytily v okolním oblaku prachu, který nakonec vytvořil mateřské těleso Hypatie," říká geochemik Jan Kramers z Johannesburské univerzity. Podle něj Hypatia vystřelila kolem vesmíru, dokud nenarazila na zemskou atmosféru a neshořela a nespadla jako malý kámen nad Egypt.
Kámen jako dort
Kramers popsal strukturu kamene jako podobnou ovocnému koláči, který spadl do hromady mouky a popraskal. Minerální matrici, která tvoří většinu horniny, představuje těsto dortu, zatímco minerální zrna usazená v matrici jsou jako ořechy a ovoce a mouka, do které spadl, představuje materiál, který kámen Hypatia nabral při dopadu na Zemi.
Vědci si proto myslí, že části horniny vznikly dříve než sluneční soustava, a pokud tyto sloučeniny nejsou presolární, je zpochybněna převládající představa, že sluneční soustava vznikla z mlhoviny homogenního plynu. Stejně tak k sestavení kamene pravděpodobně došlo v této rané sluneční mlhovině.
Kámen mimo vnitřku Sluneční soustavy
Nový výzkum naznačuje, že kámen nevznikl ve vnitřní sluneční soustavě. Jeho chemické složení se liší od ostatních vesmírných kamenů, které obvykle míjejí Zemi. Je tedy možné, že kámen Hypatia je prvním hmatatelným důkazem výbuchu supernovy typu Ia na Zemi.
Podle Kramerse Hypatia zároveň ukazuje, že jednotlivá anomální zásilka prachu z vesmíru mohla být skutečně začleněna do sluneční mlhoviny, z níž vznikla naše sluneční soustava, aniž by se do ní zcela vmísila.
Záhadný egyptský kámen tedy obsahuje mikrominerální sloučeniny, které se nevyskytují ani na Zemi, ani v žádném meteoritu či kometě… Nikde jinde v naší sluneční soustavě.
Na nový objev se podívejte v tomto videu:
Nikoli z komety, ale možná z první exploze
V době, kdy Barakat kámen nalezl, studoval libyjské pouštní sklo, které mohlo vzniknout zhruba před 28 miliony let při dopadu meteoritu. Geolog okamžitě poznal jedinečný význam lesklého kamene, lemovaného mikroskopickými diamanty. Už tehdy pojal podezření, že nález nepochází ze Země.
Kámen Hypatia je pojmenován po Hypatii Alexandrijské, první významné západní astronomce a matematičce.
Když pak v roce 2013 geologové kámen zkoumali, potvrdili, že je mimozemského původu. Nejprve si mysleli, že je prvním vzorkem jádra komety. Nyní však došli k jinému závěru.
Zdroje:
