Procházka po Měsíci
Na devítidenní misi na Měsíc odstartovalo Apollo 14 z Kennedyho vesmírného střediska na floridském Mysu Canaveral dne 31. ledna 1971. Velitelem posádky byl Alan Shepard, velitelský modul pilotoval Stuart Roosa, lunární modul pak Edgar Mitchel. Cílem byla hornatá oblast v okolí kráteru Fra Mauro. Na oběžné dráze Měsíce pak provedli vědecká pozorování a některé experimenty. Shepard a Roos se prošli po měsíčním povrchu dvakrát, a dohromady a na něm strávili třicet tři hodin. Posbírali přes čtyřicet kilo materiálu.
Mezi vzorky hornin byly podivné kameny, jakési hranaté úlomky, které už od pohledu na Měsíc tak nějak nepatřily. Jim podobné pak byly později nalezeny i na dalších místech na Měsíci. Jejich původ byl dlouhá léta záhadou.
Šokující zjištění
K překvapivému zjištění o původu přinejmenším jednoho z těchto měsíčních hornin, které na Zem přivezlo Apollo, došli australští vědci. Podivný kus horniny označený jako vzorek 14321 je brekcie, typ hrubozrnné sedimentární, kterou tvoří úlomky minerálů a jiných hornin s ostrými hranami. Hornina je velká asi jako baseballový míč, dostala proto jméno Big Bertha. Je nejméně čtyři miliardy let stará a pochází ze Země!
Dle profesora Alexandra Nemchina ze Školy věd o Zemi a planetách Curtinovy univerzity v Západní Austrálii je složení měsíčních hornin podobné žule. Obsahuje však velké křemeny, které jsou na Zemi běžné, na Měsíci se však téměř nevyskytují. Vědci dále zkoumali zirkon. Lze ho nalézt jak na Zemi, tak na Měsíci. Jeho forma je však zcela jiná než v měsíčním materiálu. Jak zjistili, hornina vznikla v „oxidačním prostředí“, na Měsíci velmi vzácném. To vše naznačuje její pozemský původ. Nemchin však připustil, že na Měsíci mohly být v krátkém období stejné podmínky jako na Zemi. Dospěl však k názoru, že je to značně nepravděpodobné.
Video ukazuje sběr materiálu na Měsíci posádkou Apolla 14:
Co naznačila studie
Australští vědci závěry své studie zveřejnili v časopise Earth and Planetary Science Letters. Uvedli, že vzorky z Apolla můžou být uvolněné úlomky hornin, které byly na oběžnou dráhu vyvrženy po srážce Země s asteroidem – hypotetickou protoplanetou Theia zhruba velikosti Marsu. Na Měsíc pak některé z nich byly vrženy před miliardami let. Předpokládá se, že byl v té době Měsíc Zemi asi třikrát blíž. Obecně se má zato, že tato kataklyzmatická událost vysvětluje vznik satelitu naší planety.
Tyto miliardy let staré „kameny“ můžou pomoci přispět k informacím o „dětství“ naší planety, o kterém se stále ještě mnoho neví.
