Šokovaní, ale prozíraví

Roku 1999 bylo v kanadské Britské Kolumbii neobvykle teplé léto a začaly tát ledovce. Tři lovci si 14. srpna vyrazili do vzdálených hor, aby ulovili pár ovcí. Na mizejícím ledovci uviděli zvířecí kůži. Přišli blíž a pohled, který se jim naskytnul, je nejdřív vyděsil. Na ledu ležela lidská pánev, v ledu byly zamrzlé dolní končetiny. Opodál nalezli malý předmět v pouzdře. Místo nijak nenarušili, ale předmět vzali s sebou jako důkaz svého nálezu pro úřady.

Kanadský ledový muž

Severozápadní část provincie Britská Kolumbie, kde byly zbytky kostry nalezeny, leží na tradičním území Prvních národů Kanady – Champagne a Aishihik. Na místo proto vrtulníkem přiletěli s archeologem, který měl nejdříve místo prohlédnout, i zástupci těchto původních obyvatel. Nález pojmenovali Kwaday Dan Ts ìnchi, což v jazyce jižního tutchonském kmene Champagne a Aishihik znamená „nalezen člověk z dávné minulosti“, dnes známý jako Kanadský ledový muž. Na místě archeolog našel neúplnou kostru, hůl a kožešinu. Později dorazil výzkumný tým a vzácný nález byl převezen na odborné pracoviště k dalšímu zkoumání.

Bude Kwaday Dan Ts ìnchi vyprávět?

Tělo ledového muže bylo částečně mumifikované, z chodidel a části nohou zbyly jen kosti. Trup byl od končetin oddělený. Chyběla hlava. Muž byl mladý, ve věku kolem 18ti let a byl 170 cm vysoký. Žil mezi lety 1720-1850 n. l. Předpokládá se, že byl v době úmrtí zdravý a zemřel nejspíš nešťastnou náhodou. Pyly nalezené při rozboru ukázaly, že se to stalo v létě. Ve střevech měl rybí tasemnice, živil se nejspíš rybami syrovými, a dále v nich byly nalezeny zbytky měkkýšů. Z toho výzkumníci usoudili, že musel žít na pobřeží. V žaludku zůstaly pozůstatky sobího masa, což naznačuje, že krátce před svou smrtí cestoval do vnitrozemí. Rozborem DNA se zjistilo, že měl v srdci a na plicích bakterie, které způsobují tuberkulózu. DNA také ukázala, že byl z matčiny strany příbuzný Prvních národů Champagne a Aishihik.

Zdroj: Youtube

I předměty mají co říct

Malý předmět, který našli lovci, byl 14 cm dlouhý nůž s dřevěnou rukojetí. Kožešina kus jeho oděvu, který byl ušitý z kožešinek téměř sta amerických syslů. Nalezená hůl byla cestovní, dnešními slovy turistická. Na místě se poté našly zbytky váčku z bobří kůže, dále klobouk, měděný korálek a dřevěné tyčinky. Velmi dobře zachovalý klobouk byl utkaný z tenoučkých dřevěných vláken, nejspíš kořenů smrku. Byly na něm zbytky okru, což naznačuje, že byl původně pestře zbarvený. Dále byly na místě objeveny rybí šupiny a zbytky, předpokládá se, že si vzal do torničky na cestu nějaké jídlo. Muž byl s největší pravděpodobností lovec.

Řádně pohřben

Archeologické nálezy ve většině případů končí ve vitrínách muzeí. Park Tatshenshini-Alsek patří výhradně do pravomoci Prvních národů, a tak byly v roce 2001 ostatky Kwaday Dän Ts'inchi vráceny kmenům Champagne a Aishihik. Ty člověka z dávné minulosti zpopelnily a pohřbily v mohyle poblíž místa nálezu. Nesouhlasily ani s pořízením fotek nalezených ostatků. V letech 2003-2004 ledovec roztál a byla nalezena chybějící lebka a další kosti, které byly zkoumány pouze na místě. Poté byly také spáleny a pohřbeny k původním ostatkům do mohyly.

Kanadský ledový muž o sobě prozradil poměrně hodně, je však stále řada otázek, které zůstávají. Například i ta, proč a kam muž z ledu cestoval. Odpověď prý lze nalézt v tradičních příbězích původních kmenů. Koneckonců DNA prokázala, že sedmnáct příbuzných Kwäday Dän Ts'önchiho dosud žije.

Zdroje: secretsoftheice.com, www.ancient-origins.net