Zdroj: www.bbc.com, www.historic-uk.com

Příběh rodiny Beanových je kladen do doby vlády Jakuba I. Skotského (1394-1437), kdy příroda v okrese Ayrshire byla mnohem syrovější než dnes a cesty mnohem méně bezpečné. Sawney Bean byl původně koželuhem, ale práce mu nevoněla, a to nejspíš doslova, protože uvedené řemeslo bylo spojeno s nesnesitelným zápachem. Když si našel dívku pro život, odešel s ní mezi pobřežní skaliska a usadil se s ní v prostorné jeskyni, jejíž vstup chránily vlny přílivu.

Protože doba lovců a sběračů dávno minula a ve škole se o ní v 15. století zřejmě ještě nevyučovalo, mladí Beanovi neměli lepší nápad, jak získávat jídlo, než přepadávat pocestné vracejících se z městských trhů. V lupu nechyběly ani šperky a další cennosti, které se daly prodat ve městě. Sawney Bean měl přirozeně strach, že by ho někdo z přepadených mohl poznat, a tak své oběti začal i vraždit.

Dětská výživa bohatá na protein

Mezitím se partnerům narodilo čtrnáct dětí. Přepadávání drobných kupců na uživení tolika hladových krků brzy nestačilo, Beanovi ale našli efektivní způsob, jak potomstvo nasytit: těla zabitých porcovali a vařili z nich bohaté rodinné večeře. Počestní měšťané tak mizeli záhadně beze stopy, nikomu se nepodařilo objevit jejich těla.

Děti kanibalských rodičů nikdy neměly šanci zavítat mezi vrstevníky z jiných rodin, a tak se ženily a vdávaly mezi sebou. Rodinka se rozrůstala a hrnců přibývalo, stejně jako obětí. Jednoho dne však spadla klec i na Beanovy.

Stalo se tak po nevydařeném přepadení jistého kupce, kterému zdivočelí Sawneyho synové před očima ubili manželku k smrti. Muž se rozhodl bránit a jako zázrakem se zrovna na obzoru objevila skupina dalších pocestných, kteří mu přispěchali na pomoc. Kanibaly se podařilo zahnat a čerstvý vdovec se rozhodl jednat. Zpráva o vražedné bandě se dostala až na stůl samotného krále Jakuba.

Ten okamžitě sestavil malou armádu o 400 mužích a vydal se gang Sawneyho Beana hledat. Vojáci s sebou prozřetelně vzali i psy. Právě díky nim pak objevili důmyslně maskovanou jeskyni, kde našli nejen všechny členy kanibalské rodiny, ale také části lidských těl naložené do soli a další ostatky. Beanovi byli oddvedeni do města a na místě popraveni.

Šlo jen o satiru?

Poutavá historka má jediný zádrhel - odborníci na dějiny Anglie a Skotska si nejsou jisti, zda se opravdu stala, protože první písemná verze pochází až z roku 1775. Do té doby se tradovala ústně a mohla být všelijak přibarvena. Skotská historička Louise Yeoman navíc vyjádřila podezření, že si celý příběh vymysleli Angličané v době, kdy se snažili všelijakými způsoby zesměšnit nepříliš milované skotské sousedy. "Jméno Sawney se často objevovalo v anglických satirách o barbarských Skotech," uvedla Louise Yeoman. "Pověst o kanibalech mohla být vymyšlena, aby ukázala Angličanům, že Skotsko plodí primitivy, co žijí v jeskyni a pojídají lidské maso."

Skotové přesto příběh Sawneyho Beana považují za pravdivý a rádi jím straší turisty. Figurínu slavného lidojeda lze spatřit i v temném Edinburgh Dungeon.