Kdo pil…
… ten umřel, kdo nepil, umřel taky, je sice pravda, ale mnoho kardiologů napříč kontinenty se shoduje, že ten, kdosi občas dopřeje sklenku vína, má větší šanci na delší život. Mnohé výzkumy totiž ukázaly, že v souvislosti s pitím klesá úmrtnost i nemocnost. Riziko mozkové mrtvice u abstinentů může být až dvojnásobně větší, u těch co pijí, se snižuje až o polovinu u infarktu.
Pití tohoto moku překvapivě nezvyšuje krevní tlak, jak se předpokládalo, ale naopak, upravuje ho. Ti, co pijí, jsou méně ohroženi cukrovkou, nemusí je děsit cholesterol. Pravidelným popíjením bojujeme proti stárnutí buněk, můžeme si nakopnout metabolismus a nastartovat hubnutí. Zmírníme i bolesti svalů, třeba po cvičení, léčíme záněty.
Řeč je o víně a jeho pití v rozumné míře. Také o tom, co je či co není rozumná míra, bylo napsáno hodně. Obvykle odborníci doporučují denně „skleničku“ pro ženy, dvě pro muže. Jak velká má ta sklenička být? Zatímco jedni říkají, že pro něžné pohlaví je to nanejvýš dva decilitry denně, jiní se domnívají, že decinka až dvě má nejen na srdce, celkově i zdraví, pramalý vliv, ať dobrý či špatný. Jsou i názory, že muž si může dát pro zdraví i půl litru vína denně.
V každém případě, aby nedošlo k mýlce, mluvíme o rozumném množství nikoli nadměrné konzumaci či opíjení. V těchto případech naopak všechna rizika stoupají.
Dle jednoho australského výzkumu si seniorky nad pětašedesát můžou (a měly) dopřát denně sklenky dvě, jejich protějšky čtyři.
Na zdraví!
Červené či bílé? Z hlediska zdravotních přínosů je pro nás lepší červené. To obsahuje prospěšné látky, z nichž je asi nejznámější resveratrol. Odstraňuje volné radikály, které můžou být příčinou růstu zhoubných buněk, brání stárnutí organismu a dokáže zpomalit degenerativní procesy mozku. Má také schopnost „dát do pozoru“ geny dlouhověkosti. Dle některých studií rozpouští zlý cholesterol, který ucpává cévy.
Bránit poškození organismu volnými radikály má schopnost i v červeném víně obsažený pterostilben, který zároveň chrání mozek a srdce, má protizánětlivé účinky. Dokáže mírnit bolesti a vyrovnávat hladinu cukru v krvi. Sklenkou červeného také dodáme tělu proanthokyanidiny, které tlumí záněty, hlavně kloubů, zmírňují bolest a alergie.
Nezanedbatelnými přínosy jsou i živé bakteriální kultury, které odolávají kyselému prostředí žaludku a dostanou se do střev. Jsou tak významnými probiotiky, které upravují zažívání a obnovují střevní mikrobiom (mikroflóru). S očistou střev mu pomáhají také prebiotika. Zdravé střevní prostředí je, jak víme, důležité pro naše fyzické a duševní zdraví.
Pro radost
V červeném víně najdeme i více „pokladů“, třeba melatonin, které je zodpovědný za rytmus spánku. Jeho nedostatek má na svědomí nespavost. Pomineme-li účinek alkoholu, víno obecně přispívá k pocitu dobré nálady, zvláště je-li spojené s příjemným posezením či dobrým jídlem. Pravidelné popíjení malého množství denně může být lékem. Je nutno však zmínit, že mluvíme o kvalitním víně, ať jde o hrozny nebo zpracování (viz galerie). Z krabice moc zázraků nečekejte.
Ať červené nebo bílé avšak s mírou a kvalitní
Na závěr ještě obhajoba vína bílého. Kvůli trochu odlišnému zpracování neobsahuje tolik antioxidantů, ale ty se zato lépe vstřebávají, takže je na tom v podstatě z tohoto hlediska lépe. Také mnohem více snižuje srážlivost krve, usazeniny, jeho zastánci věří, že je lepší prevencí proti infarktu. V každém případě, má-li být bílé či červené víno lékem, mělo by se „brát“ pravidelně a „po kapkách“, aby se neprojevily jeho zřejmé nežádoucí účinky.
Zdroje: www.actualno.com, www.brainmarket.cz, www.vinazmoravyvinazcech.cz
Sledujte nás v Google Zprávách