PhDr. Karel Čapek se narodil 9. ledna 1890 v Malých Svatoňovicích do rodiny venkovského lékaře a sběratelky slovesného folkloru. Už jako teenager projevoval silné vlastenecké sklony a protihabsburský postoj. Své názory publikoval v Lidových novinách, Národním obzoru nebo v Moderní revue. I přesto, že psal od svých osmnácti let, kariérou literáta-žurnalisty si jistý nebyl. Tíhl k vědě. Nakonec se však zapsal na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze.
Roku 1917 nastoupil jako redaktor do Národních listů. Zároveň psal povídky a dramata. Mezníkem jeho života byla první světová válka. I když do ní nebyl, kvůli chronickému onemocnění páteřních obratů, naverbován, silně ho zasáhla. Její odlesky lze najít v jeho dílech.
Karel Čapek
Náměty čerpal Karel Čapek v běžném životě. Jako „literát-vědec-myslitel“ se dotýkal sociálních, politických a futuristických témat. V jeho dílech se často objevují také morální otázky. Zabýval se vnitřním světem jedince a jeho pohledem na svět. Zároveň často kritizoval společenské problémy tehdejší moderní společnosti a vyjadřoval obavy nad zneužitím techniky proti člověku. Pro tato pozdější utopická díla je považován za jednoho ze zakladatelů sci-fi literatury.
Jeho přínos pro kulturu byl ceněn i za hranicemi našeho státu. Mezi lety 1932 až 1938 byl sedmkrát nominovaný na Nobelovu cenu za literaturu. Se svým bratrem Josefem založil speciální klub intelektuálů, kteří se u nich každý pátek scházeli a debatovali. Mezi pátečníky patřil například T. G. Masaryk, Edvard Beneš, Eduard Bass, Karel Poláček, Ladislav Prokop Procházka a další.
Filozofické, ekonomické a politické debaty se vedly nad dobrým jídlem. Většinou se podávala studená kuchyně a dezerty. Mezi vyhlášenou sladkost patřil stlačený štrúdl, který pekla Čapkova hospodyně Helena Šunková. Spisovatel miloval českou kuchyni, uvědomoval si ale, že nepatří mezi nejzdravější. Jedl tedy skromně.
Karel Čapek a jídlo
Čapek vstával před devátou. K snídani si dával většinou dva loupáky s máslem a kávu bez kofeinu se šlehačkou. Měl rád, když se na stole objevily také misky se sušenkami nebo se zbytky od večeře. V jednu hodinu odpoledne se podával oběd. Ten se skládal z polévky a druhého jídla. Čapkovi si pochutnávali na vývaru z drůbežích drobů, omáčkách nebo chlupatých knedlících. Po obědě byl čas na kávu a zákusek. Večeři měl pozdní. Chystala se až na 22. hodinu. Tu většinou zapil pivem.
Mezi neoblíbenější Čapkova jídla patřila svíčková, skopové na divoko nebo bramborové placičky. Nepohrdl ani husí či játrovou paštikou. Mezi jeho favority patřily špenátem plněné smažené palačinky. Ty se připravovaly ze tři čtvrtě litru mléka, jednoho vejce, 250 g polohrubé mouky, špetky soli a předem přípravného špenátového protlaku zahuštěného vejcem. Tenké palačinky se naplnily špenátem, obalily se v trojobalu a usmažily jako řízek.
Zdroj:
