Karel Hašler, narozený 31. října 1879, byl vším – zpěvákem, skladatelem, hercem, dirigentem, spisovatelem, scénáristou i režisérem. Přesto se málem věnoval lidovému řemeslu, tak jako jeho otec.

Vyučil se rukavičkářem, ale profese mu nic nedávala, a tak ji zanechal a pustil se do hraní. Působil v Praze, Táboře, Brně i Lublani. Když ho z Národního divadla vyhodili, začal se plně věnovat skládání a zpěvu.

V jeho repertoáru byly jak romanticky laděné balady, tak i satirické songy reagující na politické dění. Fanoušky si získával neotřelou hrou se slovy, trefným názorem na sílící vliv nacismu i svou drzou nebojácností, protože všichni věděli, že se kvůli skladbám může dostat do průšvihu.

Hašler paradoxně nějakou dobu obdivoval české fašisty a jejich vůdce, generála Radola Gajdu. Nakonec v něm vyhrálo vlastenectví a do svých písní vkládal stále více kousavých poznámek proti Němcům. Lidé ho zbožňovali, i v tak nelítostných časech jim dodával naději v lepší zítřky.

Gestapu došla trpělivost

Do průšvihu se nakonec opravdu dostal. Nebylo to o písních, o nichž gestapo samozřejmě vědělo, ale o údajném šíření protinacistických letáčků. Němci mu zakázali veřejně zpívat a propustili ho.

V roce 1941 se podílel na natáčení filmu Městečko na dlani. S režisérem snímku Václavem Binovcem měl časté roztržky, zejména proto, že to byl kolaborant. Při natáčení exteriérů si pro něj gestapo přišlo podruhé.

Tentokrát si na něj políčili za jeho básně publikované v časopise Venkov. Nacistům se nelíbilo jejich protiněmecké ladění, a kabaretiérovi udělili poslední varování.

Hašler na nějaká varování nedbal. Natáčení filmu se přesunulo do Ládví u Prahy a Hašler dál zpíval, co chtěl a jak chtěl. Dne 2. září si pro něj gestapo znovu přijelo. Má se za to, že ho režisér Binovec udal, přestože sám toto obvinění odmítal.

Poslední dny v Mauthausenu

Písničkář skončil v pražském Pankráci a poté v Drážďanech. Po tvrdých výsleších měli nacisté jasno – Hašler je nepoučitelný a pustit ho znovu na svobodu nemá smysl. Zařadili ho do nejbližšího transportu směr koncentrační tábor Mauthausen.

Tam Hašler nejdříve pracoval v punčochárně, ale na rozkaz blokového kápa byl odeslán na těžkou práci do kamenolomu. V listopadu 1941 se dostal do křížku s opilým nacistou, který ho surově zmlátil a zkopal. K těžké infekci v otevřené ráně na noze se přidala úplavice. Dne 21. prosince zničeného zpěváka Němci odvlekli do trestného bloku a v té největší zimě ho polévali ledovou vodou. O den později se v umývárně zhroutil na zem a zemřel. Zůstala po něm manželka Zdena a tři synové.