Španělský král Karel II. se narodil v roce 1661 a byl posledním habsburským vládcem země, králem se dokonce stal už ve čtyřech letech! Karlův otec byl Filip IV. Španělský a jeho matka byla Mariana. Ti dva byli bratranci z otcovy strany, stejně jako strýc a neteř. To znamená, že Karel nebyl jen jejich syn; byl také prasynovcem svého otce, bratrancem své matky a bratrancem svého otce z druhého kolena. Takové komplikace byly u Habsburků běžné. Habsburské plození potomků bylo asi historicky nejrozsáhlejší a očividně vedlo k degeneraci a postupnému zániku celého mocného rodu. O tom pojednává toto video:
Mariana Rakouská, Karlova matka
Tragický život i vláda
Kromě toho, že byl nesmírně ošklivý, geny se podepsaly i na jeho zdravotním stavu. Dokonce nebyl mnohdy ani schopen vládnout, takže to za něj museli dělat jiní, což mělo za následek vnitřní politický boj v jeho rodině. Největší rivalita panovala mezi jeho matkou a nelegitimním nevlastním bratrem, takže nakonec byl Karel nucen se oženit. Jeho krátký život byl tak poznamenán mnoha stigmaty: vládl v době politických nepokojů, a navíc byl sám velmi nemocný, přesto ale pochoval dvě manželky. Zemřel v roce 1700 jako bezdětný.
Páření jen pro udržení moci
Habsburkové byli pověstní tím, že se mezi sebou brali a „pářili“ bratranci, strýcové, tety, a to všechno jen proto, aby si rod udržel moc. Nejlepším příkladem tohoto bezmyšlenkovitého páření je fakt, že například všichni Karlovi praprarodiče pocházeli od stejných rodičů: Filipa I. a Joanny Kastilské, takže se vlastně všechny jejich děti oženily a vdaly se svými sestřenicemi, které si všechny vzaly své bratrance, nebo někoho z blízkého příbuzenstva. V době, kdy se na scéně objevil Karel, byla už jeho vývojová linie natolik zdegenerovaná, jako by jeho rodiče byli bratr se sestrou. Až čtvrtina Karlových genů byla duplicitní, což znamená, že byla stejná od obou rodičů.
Nemohl jíst a špatně mluvil
V důsledku Karlova příbuzenského křížení byl právě on, coby poslední Habsburk vážně deformován. Prvotním znakem byla známá „habsburská čelist“, neboli velmi výrazný předkus, který byl právě u něho tak intenzivní, že nemohl ani zavřít pusu, a to dokonce ani při jídle. Dalším problémem bylo to, že právě kvůli čelisti zaostával i v mluvení a naučil se mluvit až později v dětství, a i pak, během svého života, mluvil velmi málo. Což bylo u panovníka skutečným problémem.
Marie Louisa Orleánská, Karlova první žena
Marie Louisa se ho štítila
Stejně jako u mnoha jiných královských manželství, bylo i Karlovo manželství s Marií Louisou jen o získání a udržení moci, nikoli o lásce. Marie Louisa se navíc svého manžela dokonce štítila, odpuzoval ji jeho znetvořený vzhled. Francouzský velvyslanec ve Španělsku napsal, že „katolický král je tak ošklivý, že vyvolává strach a vypadá nemocně“. Přesto manželství pokračovalo, a i když byla jeho žena „nehabsburská“, nevzešli z jejich spojení žádní potomci. Navíc se Habsburkové obávali, že sňatek by mohl mít za následek francouzský vliv ve Španělsku, proto byla Marie Louisa často obviňována ze spiknutí proti koruně a lidé se bouřili mimo její madridský palác.
Manželství tedy samozřejmě nebylo pro Marii Louisu šťastné. Neodpuzoval ji jen vzhled jejího manžela, ale i jeho přetrvávající špatný zdravotní stav, k němuž patřila i jeho sterilita. Byl impotentní, což jeho manželce způsobovalo množství duševního utrpení. Navíc se jí nikdo jiný na španělském dvoře nesměl dotknout, takže poté, co opustila svůj domov ve Francii a svou rodinu, aby se provdala za Karla, zažila izolaci a trpěla depresemi. Takže i brzy zemřela. Někteří považovali její předčasný skon za rituální oběť, jiní si zase mysleli, že Karlova matka nařídila Olympii Mancini, hraběnce ze Soissons, aby ji otrávila.
Vymření linie
Karel měl po celý život chatrné zdraví a velmi rychle stárnul. Když mu bylo kolem třicítky, začínal plešatět a v paláci se mluvilo o tom, že vypadal staře. Trpěl rovněž halucinacemi a sám dobře věděl, že nebude žít dlouho.
Král nezplodil nástupce ani s jednou ze svých dvou manželek. Po smrti jeho první ženy dvůr Karla zasnoubil s Marií Annou z Neubergu, jejíž rodina se proslavila tím, že měla spoustu zdravých chlapců, takže se očekávalo, že určitě porodí dědice. Bez ohledu na to ale nic nemohlo změnit skutečnost, že Karel byl sterilní. Po jeho smrti by jeho pitva odhalila, že měl pouze jedno varle, a to bylo ještě k tomu scvrklé. Na vině jeho sterilitě byla opět těžká příbuzenská plemenitba. A protože neměl přímého potomka, byl v závěti jmenován jeho nástupcem Filip z Anjou.
Maria Anna Neuburgská, Karlova druhá žena
Šťastní a neplodní…
Hollywood natočil o Habsburcích dost filmů, které však neodpovídají realitě, jelikož je ukazují, jak pohodlně si žili. Ve skutečném životě však byla celá linie poznamenána vážnými zdravotními problémy a jejich zdraví bylo nejhorší ze všech vládnoucích rodů. Zatímco španělští rolníci měli dětskou úmrtnost asi 20 %, dětská úmrtnost habsburské královské rodiny byla 30 %.
Po Karlovi se zachovaly mnohé portréty, které je však třeba brát s nadsázkou. Tvrdí se, že byly dokonce velmi milosrdné. Jeho deformace byly natolik zjevné, že bylo nepříjemné se na něj dívat i na malbách, přestože tyto neukazovaly skutečnou hloubku jeho postižení. Kdykoli byli malíři placeni jej malovat, bylo jim řečeno, že musí zobrazovat zdravého mladého muže, což byl pravý opak reálu.
Karlova pitva byla další senzací
Lidé rádi spekulovali o Karlově špatném zdravotním stavu už během jeho života a o příčině El Hechizadových deformací se množily roztodivné zvěsti. Když lékař provedl pitvu jeho těla, prohlásil, že královo tělo nemá krev, že má shnilá střeva, že má podmáčený mozek a že má jen jedno scvrklé varle. Lidé tento příběh milovali!
S ošklivým Karlem II. Španělským roku 1700 skončila vláda Habsburků ve Španělsku a odstartovaly tak dlouhé války o španělské dědictví, na jejich konci na trůn zasedla nezdegenerovaná dynastie Bourbonů, jejichž potomci vládnou zemi dodnes.
Zdroje: www.britannica.com, historycollection.com, allthatsinteresting.com, www.thevintagenews.com
