Karel IV. byl milovníkem žen. Dohromady měl čtyři manželky, s nimiž zplodil 12 dětí. Historici také vědí o dvou milenkách. Poprvé byl nevěrný své manželce Blance z Valois. Na karnevalu v italské Lucce podlehl neznámé krasavici. Bylo mu pouhých sedmnáct let. Později, 15. srpna 1333, se mu měl zdát sen, ve kterém se mu zjevil archanděl. Ten pozvedl meč a vzdálenému příbuznému uťal pohlavní úd, čímž ho ztrestal za hřích smilstva. Karel se později dozvěděl, že dotyčný jen pár dní po svém zjevení ve snu zemřel.

Budoucí císař byl v šoku a zapřísahal se, že už nikdy nebude nevěrný. V necelých padesáti letech však odjel z Prahy do Avignonu a Burgundska, kde byl korunován burgunským králem. Čtyřměsíční cesta nezůstala bez následků. Neznámá Francouzka mu porodila syna jménem Guillaume. „Karel ho poprvé viděl při návštěvě Paříže v lednu 1378. Chlapec měl dvanáct a půl let. Bez mrknutí oka ho uznal jako svého nelegitimního potomka a postaral se o jeho hmotné zabezpečení," říká přední český historik, profesor Petr Čornej.

Karel IV. jako otec a manžel

Karel IV. byl v sedmi letech, při svém pobytu u francouzského dvora, zasnouben s tehdy šestiletou Blankou z Valois. Šlo čistě o politický svazek. Po svatbě byli dětští manželé rozděleni. Potkali se až o jedenáct let později, kdy si Karel, tehdy již moravský markrabě, nechal přivézt Blanku z Lucemburska. „Jejich vztah byl hluboký. Je doloženo, se že panovník při vzpomínce na ní dokonce rozplakal," vysvětluje historik František Šmahela. Záhy Blanka porodila svoji první dceru Markétu. Ta byla ve svých jedenácti letech poslána k uherskému dvoru, kde se měla provdat za následníka trůnu Ludvíka. Nedlouho po svatbě však během morové epidemie zemřela.

Druhá dcera Kateřina se narodila v roce 1342. Opět se ve svých jedenácti letech stala manželkou předního říšského knížete Rudolfa IV. O několik let později ovdověla. Druhé manželství s Otou V. Braniborským nebylo šťastné. Možná proto z něj nevzešel žádný potomek.

Nevěsty Karla IV.

Když Blanka zemřela, Karel IV. si musel vyhlédnout další manželku. Anna Falcká byla vhodná jak po politické stránce, tak také jako žena. Byla o třináct let mladší a plná síly. Jejich vztah přinesl do rodiny prvního syna. Dostal jméno Václav. Karel ho zasnoubil s dědičkou slezského území, které stále zůstávalo samostatné, Annou Svídnickou. 28. prosince 1351 však malý princ zemřel. O dva roky později ho následovala Anna Falcká.

Karel IV. dlouho nepřemýšlel. Rychle si spočítal, že potřebuje další manželku i Slezsko. V červnu 1353 se konala slavná svatba s o 23 let mladší Annou Svídnickou. Ta mu porodila syna Václava, příštího panovníka. Dědic trůnu udělal Karlovi obrovskou radost. Při jeho křtinách se konala velkolepá slavnost a ve dvou letech ho korunoval českým králem. Z tohoto manželství ještě vzešla dcera Alžběta. Ta se provdala za významného rakouského vévodu Albrechta III. Zemřela však bezdětná.

Poslední Karlovou manželkou byla dokonce o 31 let mladší Eliška Pomořanská. Ta pro něj znamenala životní vzpruhu. „Zdá se, že jí plnil vše, co jí na očích viděl," říká historik František Šmahela. V tomto manželství se narodila Anna, pozdější anglická královna, ale také nesmírně schopný panovník Zikmund Lucemburský, přezdívaný „liška ryšavá“, či nejmladší přeživší syn Jan Zhořelecký.

Zdroj: Youtube

Synové po Karlově skonu vládli téměř v celé střední a jihovýchodní Evropě. Dědiců se však nedočkali. Slavná česká linie Lucemburků zanikla Zikmundovou smrtí v roce 1437. Po přeslici vymřel rod po úmrtí dcery Jana Zhořeleckého, Elišky. „O Karlových citech k potomkům nic moc nevíme, o všechny se však postaral, jak se na císaře slušelo," konstatuje historik Šmahela.

Zdroj:

www.eurozpravy.cz, www.promuze.blesk.cz, www.historickaslechta.cz