Co jedl Karel IV.: Miloval opulentní promyšlené hostiny z českých surovin

Přestože byl Karek IV. štíhlý, v jídle se neodbýval

Přestože byl Karek IV. štíhlý, v jídle se neodbýval

Foto: shutterstock.com a Wikimedia Commons, By Jan Vilímek, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w

Obrazy i sochy znázorňují Karla IV. jako vysokého a štíhlého panovníka. Jídlu se ale rozhodně nevyhýbal, naopak. Rád se nechal zvát na promyšlené hostiny, na nichž dominovalo maso a víno.  

„Císař se stravoval jinak než měšťané, natož sedláci. Jelikož byl Evropan, měl různé návyky, ale nejvíce byl pravděpodobně pod vlivem německé kuchyně,“ uvedl historik a profesor Petr Čornej v seriálu Karlovy univerzity (Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=mD-qxoDlOR8).

Je zajímavé, že se nedochovaly žádné záznamy o tom, co mohl Karel IV. jíst běžný den, tzv. mimo protokol. Předpokládá se však, že se stravoval podobně jako většina zámožných šlechticů. Na stole mu tedy nechybělo maso, pečivo, víno a zelenina, která nevyrostla v zemi. Kořenová zelenina, bez níž si neumíme představit základ naší kuchyně, byla totiž zapovězena. "I stravu měli lidé tehdy vertikálně odstupňovanou, takže co bylo blíže Bohu, bylo považováno za hodnotnější, a co bylo na zemi nebo dokonce pod zemí, to bylo považováno za bližší peklu a bylo to nehodnotné,” vysvětluje historik.

Na stole Karla IV. nechybělo maso, pečivo, víno a zelenina, která nevyrostla v zemi.Zdroj: shutterstock.com

Naštěstí se ale dochovalo menu z hostiny ve Francii z 6. ledna 1378, na níž Karla IV. pozval jeho synovec a tehdejší francouzský král Karel V. Touto hostinou chtěl vzdát svému strýci hold, a tak poručil připravit hned tři chody. "Za chod se v Paříži 1378 považovala várka jídla, která byla obrovská a rozmanitá, a když byla částečně zkonzumována a nikdo jí už nevěnoval pozornost, přišla druhá, neméně bohatá, a potom i třetí, "uvádí Čornej.

Je až překvapivé, kolik toho měli hosté Karla V. sníst. "První chod zahrnoval pórkovou polévku, hrachovou kaši, hovězí a skopové maso, nasolené husy, ragú z ústřic, kapouny a ragú z pernaté zvěře,” vysvětluje profesor. "Druhým byli pečení cejni, lososi, mořské ryby a pečivo. Třetí chod se skládal z pečených králíků, koláčů se šodó, mandlového mléka, nadívané skopové plece a parmských koláčů. Jako dezert posloužilo kořeněné cukroví, slazené hrušky, jablka a ořechy." Právě zde je vidět, že čerstvá zelenina, tak jak ji dnes podáváme, v tomto výčtu chybí.

Víno bylo ve středověku považováno za zdravý nápoj.

Jaký byl ve středověku přístup k alkoholu a opilcům: Zcela jiný než dnes

Na dobré hostině nesmí chybět dobré víno. I na to Karel V. při hostině myslel. Obzvlášť proto, že jeho strýc byl velkým milovníkem vína a vyrostl v Itálii a Francii, kde víno ke kultuře stolování patří. "Z tohoho jídelního lístku víme, že na hostině měli vína z Provence a z Grenache, ale nechyběla ani sladká vína z Kypru. V tehdejší francouzské stravě ovšem převažovala vína suchá, což se mohlo také vztahovat k symbolické rovině asketismu," vysvětluje profesor Čornej.

Akční letáky