Nabízelo by se myslet si, že to byla manželka první, jak to tak už bývá, když je srdce nezjizvené šrámy a síla na vztah ještě čerstvá. U Karla to ale bylo jinak, přestože i s Blankou z Valois si byli velice blízcí. Podívejme se na všechny jeho manželky.
Šťastné manželství s Blankou z Valois
Karlova první žena, Blanka z Valois, byla dcerou Karla I. z Valois, bratra francouzského krále Filipa IV. Sličného. Blanku Karel – tehdy ještě Václav – poznal na královském francouzském dvoře, kde se mu dostalo výchovy a vzdělání. Uzavřeli sňatek tamtéž v roce 1323, a po sedmi letech společně odešli do Lucemburska a pak v roce 1334 do Čech. Po svém příchodu do Čech byla na nátlak domácího panstva zbavena francouzského doprovodu a začala se učit oba zemské jazyky. Jejich vztah byl velmi šťastný a narodily se jim dvě dcery. Na nátlak Jana Lucemburského se Blanka musela v době přítomnosti královy druhé ženy, Beatrix Bourbonské odstěhovat do Brna. Českou královnou byla společně s Karlem korunována roku 1347 ve svatovítské katedrále. Již rok po korunovaci však zemřela.
Anna Svídnická
Anna Falcká – politický tah
Druhou manželkou se stala Anna Falcká, dcera falckraběte rýnského Rudolfa II. Tímto sňatkem, se Karlovi IV. podařilo rozbít wittelsbašskou koalici, která proti němu připravovala válečné tažení: Rudolf totiž po sňatku jeho dcery přešel na Karlovu stranu, čímž opozice ztratila na síle a byla donucena přistoupit ke kompromisu. Karlův sňatek byl překvapením, jelikož v téže době jednal i o uzavření manželství s Isabelou, dcerou anglického krále Edwarda III. Anna Falcká Karlovi přinesla bohaté věno a v porovnání s jinými Karlovými manželkami neměla žádné politické ambice. Měli společně syna Václava, který zemřel jako nemluvně a Anna jej v roce 1353 následovala.
Mužský dědic a láska k Anně Svídnické
A pak přišla ONA, jen několik měsíců po smrti jeho druhé ženy. Říkalo se o ní, že byla ve své době nejkrásnější panovnicí Evropy a že ji Karel moc miloval. Byla o třiadvacet let mladší než její budoucí manžel. Po její smrti Karel velice truchlil… ale pak se po roce oženil počtvrté. Jde o Karlovu třetí manželku Annu Svídnickou.
Půvabnou Aninu tvář lemovaly blonďaté lokny, postavu měla štíhlou a na dobu středověku byla nezvykle vysoká. Měřila 167 centimetrů a její dlouhé nohy tedy Karlovi musely velice imponovat. Navíc se jí dostalo perfektního vzdělání. Anna Svídnická byla dcerou svídnicko-javorského knížete Jindřicha II. a dědičkou posledního slezského vévodství, jež doposud nepatřilo ke Koruně české. Mladičká Anna byla budoucí dědičkou rozsáhlého slezského panství. V roce 1355 se společně s Karlem zúčastnila jeho císařské korunovační jízdy. Není bez zajímavosti, že byla původně snoubenkou jeho malého zemřelého syna. Když tehdy domlouval sňatek, vůbec mu nevadilo, že v době Václavova narození už Anna oslavila jedenácté narozeniny!
Nástěnná malba Portrét Karla IV. a jeho manželky Anny Svídnické v kapli sv. Kateřiny v Mariánské věži na hradě Karlštejn
Coby patnáctiletá Anna Svídnická porodila Karlu IV. dceru Elišku, kvůli níž Karel, nemaje mužského potomka, upravil vztahy v rámci lucemburského rodu: Eliška se měla provdat za jednoho ze synů Karlova bratra, Jana Jindřicha, a jejich potencionální dítě se mělo stát císařovým nástupcem. V roce 1361 však Anna porodila Karlovi Václava, čímž předchozí smlouva vzala za své. Karel tehdy zažíval skutečné štěstí a začal se ve vztahu k prvorozenému (žijícímu) synovi chovat dětinsky a zcela iracionálně. Vlastně mu samou láskou prokázal do budoucna medvědí službu. Při křtinách bylo nemluvně vyváženo zlatem, které bylo následně uloženo v pokladu kaple v Cáchách, a papež při té příležitosti schválil velké odpustky. Od té doby také začal Karel IV. Annu nazývat „nejdražší choti“.
Karel Annu naprosto adoroval. Nejen krása, ale také bystrý intelekt, pokora a hluboké náboženské cítění mladé dívky, která se dala ještě zformovat do dokonalé panovnice, zralému Karlovi IV. imponovala. Dokazuje to také slavný dvojportrét v Kapli sv. Kateřiny, na němž Karel IV. a Anna Svídnická drží společně v rukou ostatkový kříž českého království, a také obraz v kostele Panny Marie, na němž je Anna vyobrazena jako Panna Marie a Ježíšek má podobu malého Václava IV. Historici se shodují, že Karel IV. již více nemohl svou ženu povznést.
Karlova radost ale netrvala dlouho. Anna pouhých osm měsíců po porodu prvního syna znovu otěhotněla. Tento porod se jí ale stal osudným a 11. července 1362 zemřela společně s bezejmenným potomkem. Karla IV. smrt zbožňované manželky zlomila. Na několik měsíců se uzavřel na Karlštejně a téměř nekomunikoval se světem. I když Annino úmrtí Karla doslova zdrtilo, vedlo k uzavření příměří mezi Karlem a jeho rivaly, vévodou Rudolfem IV. a uherským králem Ludvíkem. Nicméně i pak se Karel zase oženil. Počtvrté.
Anna Svídnická (zcela vpravo) se svou tchyní Elisabeth (uprostřed) a Margaret, babičkou svého manžela (vlevo)
Alžběta Pomořanská a šest dětí
Alžběta Pomořanská byla dcerou pomořanského vévody Bogislava V. a vnučkou polského krále Kazimíra I. Velikého, a díky tomuto sňatku se Karlovi podařilo narušit protilucemburskou koalici. Jako druhá z Karlových manželek byla Alžběta během italského tažení v roce 1368 korunována císařovnou. Ani ona se nechtěla v politice angažovat, zato porodila Karlovi šest dětí. Starší z přeživších synů Zikmund se stal uherským, římským, a nakonec i českým králem. Alžběta Pomořanská svého muže přežila o 15 let a po Karlově smrti žila v Hradci Králové jako františkánka-terciářka.
Jak se tedy zdá, nejslavnější český panovník se ženění nebál. Všechny sňatky byly z rozumu. Ale Annu Svídnickou asi skutečně miloval. Od budoucnosti s ní si hodně sliboval, jenže mu ji osud vzal v pouhých 23 letech během komplikovaného porodu třetího dítěte. Inu, láska nepolitikaří!
Zdroje: old.zsdobrichovice.cz, zena-in.cz, rodyno.estranky.sk, karluvmost.wordpress.com
