Karel IV., narozen jako Václav 14. května 1316, byl císař římský, král římsko-německý, italský a burgundský, markrabě moravský a lucemburský. Pocházel po otci z dynastie Lucemburků, po matce z rodu Přemyslovců.

Na svou dobu byl vysoký. Měřil 173 cm. Díky pravidelnému cvičení a rytířským turnajům měl také svalnatou a, v překladu do dnešní doby, vysportovanou postavu. Měl tmavé vlasy a oříškové oči. Byl považován za čestného, empatického a charakterního muže. Byl si vědom svého úkolu, za kterým šel, podle dobových odkazů, tvrdě a nekompromisně.

Karel IV. jako vzdělanec

Karel IV. je asi prvním českým panovníkem, který uměl číst a psát. Mluvil německy, italsky, francouzsky a latinsky. Češtinu ze začátku moc neovládal, intenzivně se ji ale učil. Oproti svým vrstevníkům ve Francii, kde vyrůstal, dokázal plynně překládat nejen spisy, ale také obyčejnou konverzaci. Často fungoval jako tlumočník.

Navzdory všeobecnému přesvědčení jako mladý nestudoval na pařížské Sorboně. O jeho výchovu a vzdělání se starali dvorští kaplané a královská škola. Tam se učil ideálům rytířství, dvorskému chování a základům vládnutí. Podle svého otce Jana Lucemburského byl někdy Karlův zájem až přehnaný.

Karel IV. jako věřící a mystik

Otec vlasti věřil, že je jako panovník vyvolený Bohem. Byl také přesvědčen, že dokáže lidstvo dovést ke spáse a blahobytu. Považoval se za mesiáše. Co ho k tomu vedlo? Karlova lucemburská babička byla uznanou přímou pokrevní příbuznou Krista. Stejně tak rod Elišky Přemyslovny. Karel tedy cítil, jako „vnuk" Ježíše, zodpovědnost za šíření jeho myšlenky v celé tehdejší křesťanské Evropě.

Proto Karel IV. zbožňoval symbolismus a mystiku. 2,5 kg vážící Svatováclavskou korunu zdobí devatenáct safírů, čtyřiačtyřicet spinelů, rubín, třicet smaragdů a dvacet perel. Barva drahokamů není náhodná. Červená je barva života, modrá duše, fialová znamenala zbožné konání. Druhy vzácných kamenů byly vybrány podle Zjevení sv. Jana, které se zmiňuje o nebeském Jeruzalémě. Každá strana Jeruzaléma má 3 brány, 4 stěny a podle Bible je stejně vysoký, široký i dlouhý. Koruna má 3 listy lilie vyrůstající ze 4 hrotů. Po změření má 19 cm na šířku a 19 cm na výšku. Dokonce Nové Město pražské je postaveno na původním půdorysu Starého Jeruzaléma. Karlův most je o letním slunovratu spojen zapadajícím sluncem s katedrálou sv. Víta.

Po vážném zranění, které utrpěl v utajeném rytířském souboji, se také stal vášnivým sběratelem ostatků svatých. Relikvie mu pomáhaly překonávat každodenní starosti a uvědomit si, že je také jen obyčejným smrtelníkem. Sbíral především předměty úzce spjaté s umučením Krista a části těl trpitelů.

Karel IV. jako muž

I přesto, že Karel IV. ctil rodinu, své manželky miloval, vážil si jich a byl také silně věřícím, měl také pár milenek. Dokonce se ve svém životopise Vita Caroli chlubí svou i otcovou promiskuitou. Podle historiků náklonnost k erotice zdědil po Přemyslovcích, kteří tím byli vyhlášení. V té době se však mimomanželské vztahy nebraly tak tragicky jako dnes. Mít milenku dokonce vyžadovala rytířská čest. V jedné listině se také píše o Guillaumovi, jež byl Karlovým levobočkem. Panovník ho zplodil asi v roce 1365, kdy měl za manželku Alžbětu Pomořanskou. Přihlásil se k němu deset měsíců před svou smrtí a zajistil mu výhodný sňatek.

Zdroj: Youtube

Sami historikové, kteří Karlovi IV. zasvětili svá studia, se nedokáží jednotně shodnout, jakým doopravdy byl. Část badatelů ho hodnotí jako velice inteligentního, pragmatického a vychytralého politika. Jiní v něm vidí duchovně orientovaného muže. Sám panovník napsal italskému básníku Francescu Petrarkovi: „Nemáte ponětí, jak obludné je vládnout!“ Karel IV. nebyl jen manželem, otcem nebo rytířem, byl především panovníkem a tomuto poslání věnoval každou minutu života.

Zdroj:

www.koukalici.cz, www.clanky.rvp.cz