Unikátní operace Karla IV: Drastickým způsobem mu opravili páteř, aby neochrnul

Počátkem října 1350 král Karel IV. onemocněl. Kronikáři o jeho nemoci psali, že krále zastihla „bezmocnost všech končetin, která činila dojem ochrnutí rukou i nohou“.

Počátkem října 1350 král Karel IV. onemocněl. Kronikáři o jeho nemoci psali, že krále zastihla „bezmocnost všech končetin, která činila dojem ochrnutí rukou i nohou“.

Foto: Profimedia

Český král Karel IV. nebyl jen výtečný panovník, ale také vášnivý rytíř. Jeho účast na rytířském turnaji mu však byla jednoho dne téměř osudná. Při pádu z koně si nešťastně zranil krční páteř a dokonce byl dočasně ochrnutý na všechny čtyři končetiny. Krále zachránila včasná, na středověk velmi kvalitní a unikátní operace.

Počátkem října 1350 král Karel IV. onemocněl. Kronikáři o jeho nemoci psali, že krále zastihla „bezmocnost všech končetin, která činila dojem ochrnutí rukou i nohou“.

Dočasná paralýza

Ačkoliv se mezi lidmi mluvilo o možné otravě, pravá příčina byla neznámá. Sám panovník o své nemoci dokonce zakázal všem kronikářům psát. Paralýza končetin Karla IV. byla však jen dočasná a po roce se naštěstí zotavil. (Zdroj: www.prolekare.cz)

Zápasy miloval nade vše

Pravou příčinu jeho zranění se nesměl nikdo dozvědět, ohrozilo by to totiž královu šanci stát se císařem. Papež, který měl krále císařem korunovat, totiž nepovažoval za vhodné, aby někdo v panovnickém postavení holdoval rytířským zápasům.

Král se jich však vzdát odmítl. Z jeho ostatků bylo zjištěno, že byl ve skvělé fyzické kondici a i v pokročilejším věku se jako rytíř stále aktivně účastnil přímého boje a turnajů.

Skutečný důvod: pád z koně

Právě během jednoho z těchto turnajů si král Karel IV. přivodil několik vážných zranění. Prudkým pádem z koně si velice nešťastně zlomil dolní čelist, ale co víc, také poranil krční páteř.

Zranění bylo způsobeno těžkým nárazem středem brady na tvrdou podložku. Přezkoumání jeho ostatků odhalilo, že si jednostranně vykloubil levý meziobratlový kloub C5/C6 s přesmyknutím a zaklíněním kloubních výběžků. Současně si pohmoždil míchu. Kombinace těchto zranění tak ve výsledku vedla k tzv. paréze, neboli k obrně všech čtyř končetin.

Za krádež dřeva hrozily v minulosti vysoké tresty.

Co dělali zlodějům dřeva za Karla IV.: Trest byl tak krutý, že všechny odradil

Při takto závažném zranění mohl být panovník rád, že přežil. Chirurg, jenž provedl unikátní operaci, však odvedl svou práci velmi kvalitně. Situaci na sále komplikoval fakt, že s hlavou panovníka nešlo vůbec polohovat. Doktor si však dokázal poradit. Opravil zlomenou čelist tak, že uzavřel skus vysunutím bradového úlomku vzhůru, čímž se dolní zuby dostaly do kontaktu s horními, což bylo v té situaci klíčové. Následně místo zafixoval koženou bandáží. Během výkonu mu přitom svítila pouhá svíčka postavená do středu vějíře zrcadel. Poraněnou krční páteř pak napravil tahem za panovníkovy vlasy.

Karel IV.Karel IV.Zdroj: Profimedia

Operace při svíčkách a s houbou

Všechny tyto zákroky byly velmi bolestivé, a proto byla za účelem uspání panovníka pravděpodobně použita tzv. „uspávací houba“. Ta byla napuštěna přípravkem ze tří ingrediencí: opia, výtažků z listu mandragory a listu bolehlavu. Tento recept ve své době údajně opravdu fungoval a pacienta spolehlivě uspal. (Zdroj: www.stoplusjednicka.cz)

Pooperační období bylo pro krále náročné

Hrozily problémy s dýcháním, otoky, infekce nebo aspirace. Král nemohl ležet na zádech, dojít si sám na záchod ani jíst tuhou stravu. I o pouhé poškrábání musel vážený panovník někoho požádat.

Tento stav vůbec neprospíval královu psychickému zdraví, a tak byl povolán jeho osobní lékař, Havel ze Strahova. Ten zastal mimo jiné i funkci psychologa, kdy panovníka přesvědčoval o dobrých vyhlídkách do budoucna. Díky této praktice neupadl Karel IV. během tohoto náročného období do těžších depresí.

Portrét Karla IV. od Jana Vilímka je dosti idealizovaný.

Jak vypadal Karel IV.? Budil hrůzu a respekt svým mimořádným zjevem

Postupem času začaly zabírat pravidelné teplé koupele a masáže s oleji. Bylo nutné, aby vládce cvičil i ochablé žvýkací svaly, díky čemuž mohl po určité době přejít z kašovité stravy na normální. Zanedlouho se dokázal posadit, následně chodit s holemi a nakonec si užil i svou první pooperační jízdu na koni. Blahodárné působení pobytu na koňském hřbetu přitom objevil už Hippokrates.

 

Akční letáky