Co jedl Karel IV. a jeho poddaní: Vědci došli k překvapivým zjištěním

Kateřina Rakúsová | 16. 8. 2021

Na talíři jednoho z nejznámějších českých králů, Karla IV. bychom mohli najít známé i méně obvyklé pokrmy. Pochutnával si na vybraném mase, suchém vínu ale i na chlebu s máslem. Ten konzumovali i jeho poddaní, kteří ho navíc používali jako talíř.

Římský císař a český král Karel IV. měl opravdu pestrý jídelníček. Pavel Maurer dokonce díky zachovaným údajům představil, co měl tento český panovník k obědu při své zimní cestě do Francie roku 1378.

Strava vskutku vybraná

Hostina měla tři hlavní chody. Král si pochutnával na polévkách, například na polévce na německý způsob s mandlemi či růžové polévce. Následovalo maso, kde nechyběli zajíci načerno, housata, nebo tuční kapouni se žampiony či zvěřina. K masu se podávala žlutá či drůbeží omáčka. Jako sladká tečka sloužily norské pirožky či lombardské koláče. Krom toho byly podávány ořechy a slazené hrušky.

Mezi hlavními chody nechyběly ani dva mezichody, na které měl vládce kančí ocásek a slepice společně s omáčkami a masovými knedlíčky. (Zdroj: radiozurnal.rozhlas.cz)

Nedílnou součástí hostiny bylo víno. Karel IV. měl radši víno sušší, které více odpovídalo tehdejšímu pojetí života, jež výrazně ovlivňovalo náboženství. Všechny zásady stanovené církví zbožný Karel IV. bez okolků dodržoval. (Zdroj: www.ctidoma.cz)

Unikátní operace Karla IV.: Ochrnutému králi drastickým způsobem spravili páteř
Magazín

Unikátní operace Karla IV.: Ochrnutému králi drastickým způsobem spravili páteř

Hostiny versus strava doma

O tom, co měl Karel IV. na jídelníčku v soukromí, se moc informací nezachovalo. Je možné, že se jeho strava příliš nelišila od té, jež měli jeho poddaní. Ví se, že měl - stejně jako prostí občané - rád chléb, zejména s na prst silně namazaným máslem. Speciálně pro něj se pekl malý bochníček tzv. manchet, který se vešel do ruky.

Mezi zdravé potraviny vhodné pro Karla IV. patřila drůbež, maso jehňat a kůzlat, ale i bažanti, čerstvá vejce nebo olej. Za nezdravé se pokládalo maso starých volů, maso liščí a medvědí, nakládaná zelenina a další. Lékaři navíc odrazovali od konzumace všeho, co rostlo blízko země, například jahod. Čím výše jídlo rostlo, tím lépe. Údajně tak mělo přebírat vlastnosti vzduchu dobré pro lidský život. (Zdroj: www.vitalia.cz)

"Recyklace" chleba

A co jedli královi poddaní? Za jeho doby začaly ve velkém vznikat mlýny, které zásadním způsobem usnadnily pekařské řemeslo. Lidé se tak snadněji dostali k čerstvému chlebu. Ten nejenom přikusovali k jídlu, ale také používali jako talíř. „Snědlo se maso, ale ne ten chleba. Pak se na něj dala další porce a nakonec se chleba snědl, anebo se vracel do kuchyně, kde se zpracoval na zahuštění omáček nebo na výrobu kaší,“ říká Tamara Starnovská, vrchní nutriční terapeutka z Thomayerovy nemocnice v Praze. (Zdroj: www.idnes.cz)

Ve radách mistra Pavla Žídka z Prahy se pak můžeme dozvědět, jaké chleby se pekly v 15. století. „Chléb je rozličný a dobře dvacaterý, totiž chléb žemlový, to je nejčistší. Pod ním vláskový, potom žitný, húscový, potom pecnový, nakyslý, potom mazancový…,“ je psáno ve středověké kronice.

Luxusem byly sladké kaše, které si mohli dovolit pouze ti nejbohatší. Cukr ve 14. století ještě nebyl, tak se sladilo ovocem nebo medem, kterého byl nedostatek.

Ti nejchudší jedli pokrmy z hrachu, který rostl kdekoliv a také se lehce skladoval. Pochutnávali si například na pučálce, kdy se zrna nechala vypučet a pak se orestovala.

Tagy Francie chléb Karel IV. maso Pavel Žídek Praha víno