Svatý Mikuláš z Myry žil na přelomu 3. a 4. století a působil jako biskup na území dnešního Turecka. Jeho otec se zřejmě zabýval obchodem s rybami a nejspíš byl poměrně zámožný, nicméně Mikuláš po jeho smrti veškeré dědictví rozdal chudým a dal se na duchovní dráhu. Podle legendy dohlížel na spravedlivost soudů a jednomu zchudlému šlechtici věnoval pytlík zlaťáků, aby mohl splatit dluhy a jeho dcery neskončily v nevěstinci.
Kromě toho konal zázraky. Největší zázrak se však stal až po jeho smrti, kdy z jeho ostatků uložených v jihoitalském Bari začal údajně proudit léčivý olej.
Jednalo se o vzácný artikl, který si nemohl načepovat jen tak někdo. Český král Václav I. prý na počátku své vlády brzy po roce 1230 získal lahvičku s touto cennou tekutinou od jednoho rakouského kláštera. Spolu s olejem dostal darem i neobyčejně vzácnou relikvii - prst svatého Mikuláše.
Více o životě světce vám prozradí video:
Karel IV. si na prst brousil zuby - tedy vlastně nůž
Z kousků ostatků různých svatých si křesťanští panovníci ve středověku vytvářeli pozoruhodné sbírky. Václavova sestra Anežka právě zakládala klášter klaristek a zdálo se být více než vhodné, aby byl Mikulášův prst i s olejem uložen právě v jeho útrobách a střežen jako poklad.
Nadšeným sběratelem ostatků byl rovněž císař a král Karel IV. Kronikář Beneš Krabice z Weitmile nám zanechal historku, jež slavného panovníka staví do málo známého světla.
Karel si podle kronikáře při návštěvě Anežského kláštera neopomněl Mikulášův prst dobře prohlédnout, a dokonce se zeptal abatyše, zdy by si směl z něho kousek odříznout. Matka představená to nepovolila. Císařovi to nedalo a zachoval se jako malý kluk. V nestřeženém okamžiku vytáhl nůž a rozhodl se uříznout kousek prstu tajně.
Stalo se ale něco zvláštního - z relikvie začala téct krev. Karel IV. se zalekl božího znamení a celý prst nechal tam, kde byl. Po čase si ale od kláštera vyprosil, aby mu byla relikvie darována do svatovítského pokladu.
Mikuláš a děti
Mikulášská pohádka
Postavu Mikuláše později spojil s Karlem IV. Alois Jirásek v roztomilé pohádce Svatý Mikuláš. Vypráví o dvou dětech z myslivny, které se v předvečer svátku vydají k lesu zametat z cesty sníh, aby se jím Mikuláš nemusel brodit. Vtom se před nimi z lesa vynoří mužská postava. Děti věří, že to nemůže být nikdo jiný než sám světec. Začnou se modlit a domnělý Mikuláš je za to pochválí. Dokonce se vydá do myslivny a v dřevácích jim zanechá pár zlatých mincí.
Teprve maminka dětem vysvětlí, že to nebyl Mikuláš, ale dobrotivý císař Karel IV., který zabloudil při lovu. Jeho družina pro něho poslala sáně přímo k myslivně. Děti jen slyšely jejich rolničky...
Zdroje: cesky.radio.cz, cs.wikipedia.org, aloisjirasek.cz
